Očipování zvířat lidé žádají většinou ve chvíli, kdy jsou členy některého z chovatelských klubů, nebo se chystají i se svým miláčkem do zahraničí. To potvrdil také veterinář Petr Gajdošík z Hlučína. „Označení zvířete mikročipem jen tak je spíše výjimečné. Ale i takoví chovatelé přicházejí,“uvedl Gajdošík. Jak zmínil, například v Ludgeřovicích označují psy chované na tomto území povinně. Obec dává majitelům čipy zdarma, majitel pak zaplatí jen aplikaci u svého veterináře a případnou registraci v databázi. Částka, kterou člověk zaplatí za očipování svého zvířete, se odvíjí od ceny samotného čipu.
„Použitý čip musí splňovat stanovené ISO normy. Starší typy čipů tyto normy nesplňují, a tak jsou pro některé čtečky nečitelné a dnes se již nesmí používat. Takže cena čipu včetně aplikace a registrace se pohybuje od tří set do pěti set korun,“ vysvětluje Gajdošík. Přestože se mnozí domnívají, že čipování se týká pouze psů, není to tak. „Kočky jako chovná zvířata musí být označeny čipem a také pokud lidé s kočkou cestují do zahraničí. Týká se to hlavně chovných výstavních zvířat,“ podotkl Gajdošík. Označeni čipem mohou být ale také hadi, želvy, ještěři, papoušci nebo dravci. „Tato zvířata musí být označena z důvodu registrace na Inspektorátu ochrany životního prostředí, neboť se jedná zpravidla o chráněné živočichy,“ doplnil Gajdošík.
Na otázku, zda útulky kontrolují, jestli je pes čipovaný, bylo odpovězeno: „Nejsem si jist, zda ve všech útulcích. Problém zůstává v několika dosud nepropojených databázích čipů a v nedůslednosti registrace čipů v databázích. A to jak ze strany veterinářů, tak i chovatelů. Z toho vyplývá, že v útulku nejsou často schopni zjistit majitele. Takže čekají, kdo se ozve,“ řekl Gajdošík. Ten také prozradil, že se setkal s případem, kdy byl odcizený pes díky čipu opět navrácen svým majitelům. „Odcizený pes byl nalezen, ale noví majitelé, kteří psa koupili od neznámého člověka, jej nechtěli vydat. Až přečtení čipu bylo jednoznačnou identifikací psa. Pes byl vydán původním majitelům. Bez čipu by nikdy nedokázali psa identifikovat,“ uvedl Gajdošík.
Také veterinářka Veronika Dušková z Opavy se nechala slyšet, že klienti, kteří oslovili jejich kliniku, z 99% provedli čipování psů z důvodů vycestování psa mimo Českou republiku. „Zájem o čipování psa z hlediska jeho evidence na území České republiky (vyhledání ztraceného psa) není příliš vysoký,“ tvrdí Dušková a dodává: „Možná by k většímu zájmu přispělo, kdyby město Opava na určitou dobu odpustilo majitelům registrovaných psů roční evidenční poplatek, tak jak to provedla jiná města. Nevím však, zdali tato úleva už v Opavě neprobíhá.“
Za spíše výjimečné považuje pak veterinářka čipování jiných zvířat nežli psů. „Občas některý z majitelů požaduje očipování kočky, kterou bude vyvážet za hranice. Čipovali jsme i několik plazů z důvodů jejich identifikace v rámci CITES (mezinárodně chráněné druhy zvířat),“ vysvětlila Dušková. Jak také uvedla, obává se, že přístup pracovníků útulků do registru čipovaných zvířat je omezený. Navíc přístroj pro čtení čipů je poměrně finančně nákladný. „Například kontrola čipovaných psů na některých kynologických akcích se prakticky z důvodu jeho nedostupnosti neprovádí. Mám na mysli kupříkladu kontrolu čipovaných psů před složením zkoušky z výkonu,“ dodala Dušková.
O čipovaná zvířata, která se zatoulají a následně dostanou do útulku v Opavě, se ale rozhodně jejich majitelé bát nemusejí. To potvrdila referentka odboru životního prostředí v Opavě Ilona Drešlová. „Pes, který se dostane do našeho útulku, je automaticky kontrolovaný. Máme čtečku už několik let. Ulehčuje to situaci, majitel může být okamžitě kontaktován,“ uvedla Drešlová. Zmínila ale také to, že není časté, aby se do útulku pes s čipem dostal. „Podle našich zkušeností jsou očipováni hlavně dražší psi, na kterých majitelům opravdu záleží,“ dodala.