Návrat majetků církvím. Kontroverzní téma již dlouhé roky hýbe českou veřejností. Nyní se zdá, že je prakticky rozhodnuto. Poslanecká sněmovna v minulém týdnu i napodruhé prosadila schválení církevních restitucí.

Jestliže prezident Václav Klaus vše potvrdí, do klína jim může spadnout či přesněji vrátit se majetek v hodnotě až 75 miliard korun. Ačkoli si již sice očividně církevní hodnostáři na nemovitosti a pozemky brousí zuby, to, o které přesně zažádají, zatím úzkostlivě tají. Údajně se na seznamu stále pracuje.

Církve musí nejprve prokázat, že mají vůbec na majetek oprávněný nárok a byl jim zabaven v období mezi únorem roku 1948 a počátkem roku 1990. Za nemovitosti, které v současnosti patří obcím, krajům či soukromým osobám, pak mají dostat během následujících třiceti let postupně 59 miliard.

Zmíněné výdaje má stát kompenzovat pro změnu tím, že přestane duchovním vyplácet mzdy, což činilo asi 1,54 miliardy korun ročně. „Mám pocit obrovského naplnění spravedlnosti. Sice pozdě, ale přesto se to podařilo," komentoval schválení určujícího zákona pro ČTK ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Řada budov, pozemků a jiných druhů majetku, o něž bezesporu církve projeví zájem, leží rovněž na území Opavska. Upřesnit, o které se jedná, je však zatím ještě zapovězeno. „Na seznamu majetku, který byl farnostem a dalším církevním subjektům na území diecéze minulým režimem zabaven, se pracuje tak, abychom tento seznam měli do konce letošního roku připravený," říká mluvčí ostravsko-opavského biskupství Pavel Siuda a rezolutně dodává:

„S ohledem na to, že se stále jedná o materiál pracovní, není možné ho dávat k nahlédnutí či jinak zveřejňovat."

Jestliže zákon o církevních restitucích skutečně vejde v platnost, budou církve zasílat dosavadním správcům a majitelům vytipovaných majetků, jako jsou například Lesy ČR, Pozemkový fond a další, žádosti o vydání majetku společně s doklady o tom, že jim tento majetek opravdu v určeném období patřil a byl jim komunistickým režimem zabrán.

Jak pak s opětovně nabytými věcmi církev náloží, to se údajně rovněž teprve zvažuje. V žádném případě se prý ale nebude jednat o záležitost pouhého obohacování.

„Církev chce s navraceným majetkem hospodařit s péčí moudrého a dobrého hospodáře. Rozhodně se nebude jednat o bezhlavý rozprodej. Spíše o formy pronájmu či vlastního hospodaření tak, aby výnos mohl sloužit k financování aktivit církve na poli duchovním, sociálním, vzdělávacím a kulturním," tvrdí na závěr Pavel Siuda. Uvidíme…