Cizinci pomáhají uspokojit poptávku po pracovní síle zejména u nových zahraničních investorů, jež na sever Moravy přilákala automobilová továrna, kterou staví Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku, řekla mluvčí ostravského úřadu práce Svatava Baďurová. V Moravskoslezském kraji je druhá nejvyšší nezaměstnanost v zemi, ke konci září dosáhla 10,5 procenta proti republikovým asi šesti procentům. Firmy si ale musejí najímat cizí pracovníky přes agentury práce, protože úřady navzdory více než 70 000 nezaměstnaným v kraji nemají vhodné uchazeče na některé profese. Bez cizinců se neobejde například ASUS Czech.

Firma patřící tchajwanské ASUSTeK COMPUTER se v průmyslové zóně Hrabová zabývá opravami a montážemi výpočetní techniky. "Máme velký problém najít kvalifikované lidi přes úřady práce, najdeme jen méně kvalifikované nebo kvalifikované, kteří se zaučí," řekl personální manažer Asus Czech Zdeněk Svozil. Upřesnil, že z 1 100 kmenových zaměstnanců pracuje ve firmě 42 Tchajwanců, 37 Slováků a osm Poláků. Z dalších 650 lidí, které firma zaměstnává brigádně, je ze Slovenska 23 lidí a z Polska osm.

Tchajwanci jsou na manažerských postech, kmenoví Slováci jsou většinou na technických a nižších manažerských pozicích. Ke konci června evidovaly úřady práce v Moravskoslezském kraji 10 891 cizích pracovníků ze zemí Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, což je meziročně o 986 více. Z toho Slováků přibylo téměř 700, když ke konci června jich v kraji pracovalo téměř 69 00. Následují Poláci, jejichž počet se meziročně zvýšil asi o 180 na více než 3700. Lednovým vstupem do EU se na třetí příčku dostalo Bulharsko se 64 občany, v kraji pracuje také deset Rumunů. Platné povolení k zaměstnání mělo ke konci června v kraji 811 cizinců, více než polovina z nich byli Ukrajinci.

Na severu Moravy také legálně pracovalo například 58 Bělorusů, 18 Indů, deset Číňanů a sedm Vietnamců. Díky automobilce Hyundai a jejím subdodavatelům přibylo během posledního roku v kraji 107 Korejců, ve stejné době před rokem jich zde bylo jen sedm. V profesní struktuře cizinců podle Baďurové převažovali zedníci, kameníci, omítkáři a vedoucí pracovníci v průmyslu. Vydělávají si také jako horníci, lamači pro uhelné doly, řidiči speciálních vozidel, stavební montážníci, asfaltéři nebo dlaždiči. Cizinci rovněž často učí v jazykových školách nebo šéfují velkým organizacím.