„Proč si myslíte, že studenti, kteří se sem přepravují často přes celou republiku, s sebou vozí ve vlaku tolik báglů? Že to jsou učebnice? Ani náhodou! Samé prádlo,“ vysvětluje Honza. Vysokoškoláci bydlící tady na privátech podle něj nemají často k dispozici žádnou pračku.

Své použité oděvy tak musí odvážet do svých vzdálených domovů, odkud si poté naopak přiváží kupy „čistých“ zásob. „V Americe jsem byl jen dva měsíce, ale tohle mi utkvělo v paměti jako největší výhoda oproti Opavě.

Zašel jsem jen za roh od domu, kde jsem bydlel. Tam pak stála velká místnost plná praček a sušiček. Hodil jsem do stroje pár drobných, nasypal prášek, posadil se tam do křesla s knihou a počkal až se mi všechno vypere. Prostě pohoda,“ vzpomíná a vzápětí dodává:

„Přijedu sem, stačí dva týdny a už mám skoro plnou skříň špinavých hader. Ať mi nikdo neříká, že by se v Opavě jedna veřejná prádelna neuživila.“

Honza ale není jediným, koho absence veřejné prádelny v Opavě trápí. Potvrzuje nám to i Milena Knopová z místní čistírny Wonder Company a. s.. „Ta tady chybí úplně všem. Pořád k nám chodí lidi, na zádech batohy plné prádla a ptají se, jestli tuhle službu neposkytujeme, ale bohužel. Hodně se pak o to zajímají a zkouší se ptát také cizinci.“