Typickým příkladem je kotelna v ulici Boženy Němcové, kterou vlastní známý opavský prodejce vánočních stromků David Slavata. V objektu, který byl postaven v první polovině šedesátých let minulého století, má během zimního období uskladněny především stromy ze svých plantáží, které právě zde nabízí zákazníkům.

„Kotelna ztratila smysl někdy v devadesátých letech. Z pevných paliv se přecházelo na plyn. V dětství jsem bydlel ve věžáku na Horním náměstí. Vzpomínám si, jak se v těchto kotelnách skládalo uhlí. Nad městem se pak valil černý dým. Teď jsou daleko lepší způsoby vytápění, které jsou šetrnější k životnímu prostředí,“ komentoval už zmíněný David Slavata.

Jeho kotelna byla družstevní. Když se zhruba před deseti lety naskytla možnost ji koupit, neváhal. Pořádně se ovšem nadřel, aby její útroby dal dohromady.

„Objekt byl v té době nevyužitelný. Uvnitř byla zhruba třímetrová díra a obrovský kotel na tuhá paliva. Musel jsem investovat přibližně půl milionu korun jenom do podlahy,“ pokračoval David Slavata a zmínil se také o mohutných nosnících pod střechou.

„Je na nich protipožární nátěr. Až vypukne třetí světová válka, zvu vás do krytu. Mám tady mražák se švestkami, vína je zde také dost. (úsměv) Stejně jako obrovské vrstvy betonu. Není tady jediná hořlavá část. Nezdá se to, ale jedná se skoro až o sarkofág. Není divu, že to je mohutná stavba. Vytápěla se z ní přilehlá ubytovna a také sídliště.“

Nové využití našly i jiné kotelny. V tomto ohledu zmiňme například budovu dnešní obecně prospěšné společnosti Elim v opavské části Kateřinky.

O důvodech konce sídlištních kotelen se mimo jiné zmiňuje také archivní článek Regionu ze začátku ledna 1992. Během pondělí 29. prosince 1991 tehdy největší opavská kotelna, nacházející se v areálu psychiatrické nemocnice v Olomoucké ulici, zahájila zkušební provoz po přestavbě celého zařízení tak, aby místo škodlivého mazutu spalovala zemní plyn.

Svými dodávkami pro ústřední vytápění a vzduchotechniku, teplou užitkovou vodu a páru v té době zásobovala opavskou nemocnici, uvedenou léčebnu, 1 084 bytů přilehlého sídliště, tamní školy, obchody a další budovy. Na jiné palivo se přešlo především z ekologického hlediska, jelikož tato kotelna ročně spotřebovala 9,5 tisíce tun mazutu, jenž obsahoval tři procenta síry.

„Z vysokého komína kotelny tak každým rokem na Opavu spadlo 300 tun síry,“ psalo se v daném článku s tím, že o urychlenou plynofikaci stál především referát životního prostředí okresního úřadu.

Tehdy totiž šlo o největšího znečišťovatele ovzduší ve městě.