Podle znaleckého posudku má cypřišek hrachonosný, jenž se nachází v těsné blízkosti hlavní cesty vedoucí skrz hřbitov, zhruba padesát let. Je tedy na spodní hranici věku, jehož se tyto stromy běžně dožívají. Některé exempláře mají i sto let.

Zmíněný druh cypřišku pochází z Japonska. Konkrétně ze severní části soustroví Honšú. „Ve své domovině roste ve smíšených horských lesích s borovicemi a řadou listnatých dřevin: dubů, habrů, jasanů, jilmů, zmarličníku a javorů s podrosty stále zelených a poloopadavých křovin," citovala naší redakci část znaleckého posudku tisková mluvčí Hradce nad Moravicí Jitka Celtová.

V Evropě se začal pěstovat od počátku 19. století jako okrasná dřevina. Kdy se ovšem dostal na hradecký hřbitov, je jedna velká záhada. Odpověď by možná našly kroniky a dobové fotografie, zatím se o tom dá ale jen spekulovat.

„Třeba se jednalo o součást původní výsadby a experiment tehdejších správců hřbitova, přičemž tento cypřišek přežil jako jediný," zauvažovala Jitka Celtová.

Vzácný strom na hřbitově v Hradci nad Moravicí se řadí k tzv. vzrůstnému kultivaru Plumosa s typickou šedostříbřitou zelení. Většinou dorůstá výšky osmi až deseti metrů, což by odpovídalo i hradeckému případu. V posudku se zmiňuje, že cypřišek hrachonosný je skutečnou raritou.

Tento typ potřebuje větší vzdušnou vlhkost a je neuvěřitelné, že zatím neprosychá. Povolaný odborník ovšem našel vysvětlení. „Krásný a velký exemplář cypřišku se zde vyvinul také proto, že není stíněn okolními dřevinami. Zastínění tyto plumósní formy cypřišku zcela nesnášejí a jinak prosychají nebo úplně hynou," pokračovala tisková mluvčí Hradce.

Jestliže několikrát v historii hřbitova bylo navrženo pokácení tohoto statného stromu, protože by mohl poškodit hrobová místa, nyní si už město bude svou hřbitovní chloubu obzvlášť opečovávat. V brzké době by měla být zhotovena i cedulka s důkladným popisem dřeviny, která bude sloužit návštěvníkům.

Vzácnější strom na hradeckém hřbitově rozhodně nenajdete.

Petr Dušek