Uplynulé dva roky se v Oticích soustředili především na plánování významných investičních akcí a s tím související zpracovávání projektových dokumentací. V hledáčku má vedení obce hned tři velké stavby: rekonstrukce všech místních komunikací za dohromady téměř sto milionů korun, opravu kulturního domu (KD) za padesát milionů a hasičské zbrojnice, což si vyžádá investici asi devíti a půl milionu korun.

„Všechny tyto projekty jsou již hotovy a připraveny tak, abychom na jejich základě mohli požádat o dotaci z evropských nebo národních programů,“ přibližuje starosta Otic Vladimír Tancík. Rozhovor s ním ZDE.

Kulturní dům.Kulturní dům.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Co se KD a zbrojnice týká, v obou případech se jedná o staré budovy. „KD byl historicky jednou z prvních velkých zeláren v Oticích, proto jsme i z určité nostalgie ustoupili od toho, že celý objekt zbouráme a postavíme znovu. Jdeme tak do pracnější a složitější rekonstrukce. To se týká také hasičské zbrojnice, u obou objektů se půjde „z gruntu“. Po skončení budou budovy technologicky na zcela jiné úrovni, než jsou dnes. KD diametrálně změní vzhled, zůstanou tři obvodové stěny, čtvrtou změníme, zbouráme, posuneme. Zůstane kousek tvaru původní střechy, i ta bude nová. Vše děláme tak, aby to našim potomkům vydrželo další desítky let a nemuseli investovat tyto velké peníze, které použijeme my. Protože například těch padesát milionů, to už je několik obecních rozpočtů,“ konstatuje.

Jak již bylo zmíněno, obec bude usilovat o dotace. „My jsme připraveni žádosti podávat. Problém je v tom, že stát neumí dostatečně dobře plánovat a dostatečně dlouho dopředu se neví, jaké dotační výzvy budou vyhlášeny. A to se pak těžko reaguje. Navíc se výzvy i mění. Vy pak musíte již připravený projekt celý změnit, což opět stojí peníze a čas. Dělá se to ve spěchu a šije horkou jehlou, úplně zbytečně,“ říká Vladimír Tancík. Z tohoto důvodu ani není jasné, kdy se s opravami začne. „Rádi bychom viděli časový horizont a plánovali, k tomu ale potřebujeme od státu vědět, co bude dotačně podporovat,“ dodává starosta.

Fuchsigův statek.Fuchsigův statek.Zdroj: se souhlasem obce Otice

Otice kralují už dva roky

Velkého úspěchu se Otice dočkaly před dvěma lety. Tehdy se obec přihlásila do soutěže Vesnice roku a nakonec se stala vůbec tou nejlepší z celého Moravskoslezského kraje. „Vnímám to jako obecní i osobní úspěch. V této souvislosti musím zmínit, že my jsme v Moravskoslezském kraji vesnice nejen roku 2019, ale pokračujeme až do roku 2021, protože od té doby se dva ročníky nekonaly. S ostatními vítězi v dalších krajích si z toho děláme trochu legraci, že jsme obce s nejdelším titulem,“ usmívá se otický starosta Vladimír Tancík.

Podle něj je přínosem to, že se o Oticích ví. „Za sto let bude v kraji vyhlášeno sto vítězných obcí, přičemž v našem kraji jich je tři sta. Kolika starostům a obcím se podaří tento výsledek? Považuji jej za něco, co spousta lidí ještě nedokáže docenit, mnohé z nich to možná ani nezajímá. Ale je důležité, že se zapíšete do povědomí na úrovni regionu, kraje a vědí o vás i na úrovni celostátní,“ míní. Otice jsou rovněž držiteli pěti Cen hejtmana MSK za společenskou odpovědnost.

Zelné slavnosti i oslavy první písemné zmínky

Podobně jako ve všech ostatních obcích i městech uvízl v loňském roce kulturní život v Oticích na mrtvém bodě. Nepodařilo se zorganizovat karmaš ani další akce. „Úplným zázrakem jsme se vešli do proluky v omezeních s jubilejním desátým ročníkem Otických zelných slavností. Kulturní program byl připraven tak, že byl lehce zrušitelný bez sankcí. Co se letošního roku týká, zatím připravujeme karmáš, zelné slavnosti i oslavy 660 let od první písemné zmínky o Oticích. Tyto dvě akce jsme museli spojit. Původně jsme je chtěli organizovat odděleně, ale protože oslavy výročí by vycházely na červen, a my jsme neznali vývoj hygienických opatření ani v květnu, rozhodli jsme se, že je poté spojíme se zářijovými zelnými slavnostmi. A doufáme, že proběhne také Otický advent,“ přibližuje starosta Otic Vladimír Tancík.

Zelné slavnosti, rok 2018.Zelné slavnosti, rok 2018.Zdroj: se souhlasem obce Otice

Otázky pro ředitelku školy

Odpovídá ředitelka ZŠ Otice Romana Evjáková

Jak jste zvládli situaci s pandemií koronaviru?

Po zkušenostech z minulého školního roku byla situace spojená s distanční výukou o malinko snazší. Vyučující byli vybaveni odpovídajícími technologiemi, disponovali jsme novými notebooky pro distanční výuku a byli jsme lépe připraveni komunikovat prostřednictvím aplikace Google Meet. Přesto to bylo náročné období, a to od samotné přípravy na distanční výuku, až po nepředvídatelné situace, které výuku doprovázely. Následný návrat dětí do školy spojený s danými hygienickými pravidly proběhl bez větších problémů. Děti si zvykly na testování a nošení roušek a užívají si sociální kontakt s vrstevníky.

Škola v noci.Škola v noci.Zdroj: se souhlasem obce Otice

A co je u vás ve škole nového?

Máme nové šatny a úložné prostory pro školní družinu. Od příštího školního roku nabízí naše škola výuku anglického jazyka již od prvního ročníku. Aktivity rozvíjející anglický jazyk jsou zařazovány také do činností ve školní družině. Chceme se zaměřit na výuku robotiky a programování, počítáme se zaváděním robotické učební pomůcky Ozobot do výuky. Zařazujeme výuku v přírodě zajišťující pobyt na čerstvém vzduchu. Jako edukační místo využíváme nejenom Otickou sopku, ale také místní kapličku. Během distanční výuky jsme se zapojili do několika soutěží v on-line podobě. V rámci konání 18. ročníku dětské soutěže Svět očima dětí vybrala komise odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra mezi oceněná díla práci třech žákyň naší školy. Máme obrovskou radost a těšíme se na slavnostní vyhlášení soutěže, které proběhne 11. září v Praze.

Z historie Otic

Otice, Vesnice roku 2019 Moravskoslezského kraje, leží tři kilometry severovýchodně od Opavy. Obec je proslulá pěstováním zelí, a to už od konce devatenáctého století, od roku 2011 se zde v souvislosti s tímto konají Otické zelné slavnosti. V obci se nachází základní i mateřská škola, pošta, kulturní dům, knihovna, restaurace, pestrá je rovněž nabídka společenského či sportovního vyžití. V obci ordinuje praktický lékař. Do Otic jezdí příměstské autobusové spoje, autobusová linka Městského dopravního podniku Opava a v sezoně od května do září o pátcích a víkendech také vlak – Hvozdnický expres.

Otice.Otice.Zdroj: archiv obce

První jednoznačná písemná zmínka o Oticích je z roku 1361, přičemž až do novověku patřila obec Opavě. Od roku 1640 byla už svobodným fojtstvím. Kolem roku 1806 vznikla přibližně 2 km jihovýchodně od Otic na cestě k Hradci kolonie Rybníčky, jinak zvaná Provazovec, německy Liechtenstein. Osada původně patřila ke Kylešovicím (knížeti z Liechtensteina), po roce 1848 připadla Oticím.

Otice byly především zemědělskou obcí, své místo zde však zaujal i místní průmysl. V roce 1886 byl hostinským Jakubem Pollakem založen podnik Velikosa – zelárna, výroba likérů a sodové vody. Další výrobna kyselého zelí náležející Janu Bittnerovi vznikla roku 1902.

Významnou osobností Otic byl kylešovický rodák František Mader (1864 až 1912), český učitel a národní buditel na Opavsku, jenž se angažoval v Matici opavské, učitelských jednotách, sboru dobrovolných hasičů a jiných spolcích. Politicky podporoval českou menšinu v rakouském Slezsku.

Kaple Zvěstování Panně Marie.Kaple Zvěstování Panny Marie.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Rozvoj obce úzce souvisel s rozmachem dopravy a výstavbou komunikací. Do roku 1820 vedly do Otic jen čtyři obyčejné polní cesty tzv. spojovací, na kterých se sotva minuly dva povozy. Při déle trvajícím deštivém počasí byl stav těchto komunikací velmi neutěšený. Na špatné cesty byly podány u vrchnostenských úřadů často stížnosti. Nebyly-li včas alespoň nejhorší úseky opraveny, bylo do obce posláno vojsko na exekuci a obec musela vojáky živit a platit tak dlouho, než občané uvedli cesty zase do pořádku. Poslední vojenská exekuce (6 vojáků) přišla pro špatné cesty do Otic v prosinci 1852.

V červnu 1924 bylo započato s elektrifikací obce a dne 15. srpna 1925 se v Oticích poprvé svítilo elektřinou. Byla taktéž provedena kanalizace.

Doslova požehnáním pro rozvoj Otic se stalo znovuobnovení těžby čediče na Kamenné hoře, který obci vynesl slušné peníze.

Úpadek přišel s německou okupací na podzim 1938, nacisté obec poněmčili, ale nepovedlo se jim to docela a na jaře 1945 byly Otice osvobozeny sověty. Při bojích s ustupujícími Němci však vznikly obci značné hmotné škody.

Ani po válce si ale Otice nemohly moc výskat. Únorový převrat roku 1948 udělal tečku za dalším demokratickým vývojem obce. Charakteristickou a jednou z nejdůležitějších součástí přechodu k socialistické ekonomice byla kolektivizace zemědělství, která zásadním způsobem změnila život v obci na dlouhých 40 let a teprve po sametové revoluci v roce 1989 mohly Otice hledat cesty k navázání na desetiletí přerušené kontinuity svého přirozeného vývoje. Aktuálně žije v obci 1445 obyvatel.

Kulturní památkou Otic je Kaple Zvěstování Panny Marie v centru obce, kaple sv. Tadeáše a kaplička sv. Trojice v části Rybníčky.

Slavní rodáci

Karolína Mališová (*1996), modelka a česká Miss Earth pro rok 2015

Zdroj: www.otice.cz

Letecký zimní pohled na obec.Letecký zimní pohled na obec.Zdroj: se souhlasem obce Otice

Zajímavost

V Oticích se pěstuje a vyrábí Otické kysané zelí. Místní zemědělský podnik Otice se zaměřuje jak na rostlinnou, tak i živočišnou výrobu. Společnost byla založena v roce 1997 a v současné době má více než stovku zaměstnanců. K hlavním produktům patří mléko, obiloviny, cukrová řepa, mák a také kysané zelí.

Zemědělský podnik Otice vyrábí proslulé Otické kysané zelí.Zemědělský podnik Otice vyrábí proslulé Otické kysané zelí.Zdroj: se souhlasem ZP Otice

Právě jím jsou Otice proslulé široko daleko. Mezi priority patří bílé a červené hlávkové zelí, tato plodina se zde pěstuje už od konce devatenáctého století a podnik si tedy zelí pro výrobu toho kysaného obstarává sám. Jeho výroba se v Oticích opírá o tradiční receptury a postupy, zachováno zůstalo například šlapání zelí. To pak kvasí nejméně šest týdnů ve třiatřiceti hlubokých kádích, přičemž každá pojme padesát tun krouhaného čerstvého zelí. Během kvašení pak zelí spadne na váze zhruba na polovinu.

Ročně tady vyrobí tři až čtyři tisíce tun kysaného zelí, které mimo jiné jako jedno z mála obsahuje i hořčičné semínko. V Oticích se vyrábí jak bílé, tak červené kysané zelí a od roku 2009 doplnila sortiment ještě šťáva z kysaného zelí.

Zemědělský podnik (ZP) úzce s Oticemi spolupracuje. „A to při akci Otické zelné slavnosti, rovněž při úklidu obce. S ní máme velmi dobré a kladné vztahy,“ konstatuje předseda představenstva ZP Otice Petr Ševčík. Do budoucna se společnost chce nadále věnovat tradiční zemědělské výrobě, jak té rostlinné, tak i živočišné.Ještě dodejme, že tradiční Otické zelné slavnosti, které každoročně nabírají na popularitě, se zde poprvé konaly v roce 2011. Tehdy bylo zároveň požehnáno novému logu obce, kterému dominuje jak jinak než hlávka zelí.

Nauční stezka Hvozdnice.Nauční stezka Hvozdnice.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Tip na výlet

Procházka po Otické sopce i naučné stezce Hvozdnice

K návštěvě láká procházka do lokality Otické sopky, která je od roku 1991 přírodní památkou. Ve stejných místech se lze napojit rovněž na Naučnou stezku Hvozdnice. Za pozornost stojí také kaple Zvěstování Panně Marie v centru obce, po předchozí domluvě je možná její prohlídka. A vypravit se sem můžete pohodlně i na kole, do Otic už vede cyklostezka z Opavy. Další směrem na Hradec nad Moravicí se staví. „Tato cyklostezka již měla být hotová, avšak vyskytly se problémy v rámci projektové dokumentace a výstavby, kdy se musely změnit určité parametry a dojde tak k prodloužení prací. Ty by měly skončit letos v listopadu,“ upřesňuje starosta Otic Vladimír Tancík.