Například dětský domov v Budišově nad Budišovkou, který má kapacitu třicet dětí, je v současnosti plně obsazen.

Dětí přibývá

„Fyzicky přítomno je osmadvacet dětí. Dvě děti jsou pak v rodinách a my čekáme na rozhodnutí soudu o zrušení ústavní výchovy nebo předběžného opatření,“ vysvětluje sociální pracovnice a statutární zástupkyně domova Monika Schrammová.

Jak dále zmínila, ve dvou budovách dětského domova pracuje celkem dvaadvacet lidí.

Plně obsazeni jsou také v Dětském domově v Opavě. „Maximální kapacita našeho domova je osmačtyřicet dětí. Ty jsou umístěny do šesti rodinných skupin po osmi dětech. V současnosti je kapacita plně naplněna. Čtyřiačtyřicet dětí je přítomno , čtyři děti jsou v předpěstounské péči, odkud se do dětského domova vrátí, nebo budou nastálo umístěny do pěstounské péče,“ uvedl ředitel Milan Škrabal.

Co se týká personálu, je v tomto dětském domově šestatřicet pedagogických, provozních a správních zaměstnanců. „Počet je stanoven na základě normativního limitu počtu zaměstnanců stanoveným zřizovatelem dětského domova,“ doplnil.

V dětském domově v Melči žije v současné době devětatřicet dětí, neobsazené zůstává jedno místo. Celkový počet zaměstnanců, jak potvrdila ředitelka domova Jiřina Moudrová, je devětadvacet.

Volná místa mají v současné době v Dětském domově v Radkově-Dubové. „V současné době máme v péči třiatřicet dětí, v pondělí mají přijít tři nové děti. Kapacita dětského domova je čtyřicet dětí. Celkový počet zaměstnanců domova je čtyřiadvacet,“ řekl ředitel domova Jaromír Burda.

Na prahu dospělosti – a co dál?

Dětské domovy v kraji řeší nejeden problém s bydlením pro své svěřence po dovršení plnoletosti. Povinnost postarat se o jejich bydlení má obec, ve které mají trvalé bydliště. „Někteří se vracejí zpět do rodin, k příbuzným, jiným se podaří sehnat ubytovnu. Například Ostrava má tu výhodu, že má Dům na půli cesty, i když podle mého názoru to je až krajní řešení,“ míní ředitel dětského domova Vladimír Lankočí.

Dům na půli cesty na Sokolské ulici, jehož zřizovatelem je Magistrát města Ostravy, je v provozu již od roku 2001. Z celkem třiačtyřiceti bytů je pro potřeby mladých od osmnácti do šestadvaceti let vyčleněno čtrnáct bytů. Pro děti z dětských domovů to je jednou z možností, kde najít střechu nad hlavou.

„Možnost bydlení v Domě na půli cesty jsem přivítala, bylo to pro mě nejlepší řešení. Domů jsem se vrátit nechtěla,“ vzpomíná na začátky poté, co po maturitě opustila dětský domov, v němž prožila dvanáct let, Anna Gajdičiarová.

I dnes se však ke svým tetám a strejdům ráda vrací. Pro mladé lidi, kteří vyrostli v ústavu a nemají v osmnácti letech kam jít, je Dům na půli cesty odrazovým můstkem. Mohou zde zůstat maximálně rok a najdou tu nejen střechu nad hlavou, ale i pomoc sociálních pracovníků a psychologů, jejichž úkolem je usnadnit jim návrat zpátky do běžného života.

Všichni oslovení ředitelé zmínili, že na Opavsku není žádný Dům na půli cesty. „Nevím o žádném, pouze azylový dům v Opavě provozuje byty pro účely podobné jako Domy na půl cesty a Nadace Radima Masného jeden dvoupokojový byt určený pro děti odcházející z dětských domovů,“ uvedla Jiřina Moudrová.

#nahled|https://g.denik.cz/69/96/domovy_infografika_adm350.jpg|https://g.denik.cz/69/96/domovy_infografika.jpg|Infografika#