„Jsme svým způsobem specifický dětský domov přímo v horách. A tomu odpovídají i naše venkovní volnočasové aktivity,“ říká René Dvoran, zástupce ředitelky a vedoucí vychovatel v zařízení vybudovaném před více než sto lety z dřívějšího hotelu Smrk.

Jeho kapacita je osmačtyřicet dětí a ty tvoří šest „rodinných skupin“. Každá má vlastní kuchyňku či obývací pokoj… a nejméně jedna míří každý týden na výlet.

S plyšáky by mohli "dláždit"

Z historie
Dětský domov v podhůří Beskyd patří svou devadesátiletou historií k nejstarším dětským domovům u nás. V roce 1919 byl na místě bývalého hotelu Smrk okresní péčí ve Slezské Ostravě původně otevřen jako sirotčinec pro děti z okresu slezsko-ostravského. Po rozsáhlejší přestavbě v roce 1925 sloužil i jako ozdravovna. Významným momentem poválečné historie domova je ozdravný pobyt lidických žen a jejich dětí v roce 1947. Dnešní podobu získal dětský domov v roce 1980.

„Kromě toho lítají venku, jak to jde a divili byste se, jakou spotřebu vybavení máme, jen bobů zlikvidovali toto zimu snad deset,“ uvádí Dvoran. Zatímco s plyšáky by mohli s určitou nadsázkou dláždit, o takové brusle na led se musí děti dělit (v retro modelech nehodlají být k smíchu). Běžky si může připnout jedna dívka i jeden chlapec, byť se na půdě práší na slušnou řádku bot, pravda pro vázání léta přežité a vlastně i vyšlé z módy.

„Pro lyže to začíná platit taky, na těch nejstarších jezdí na svazích za domovem, ty nejlepší – máme jich okolo patnácti – poté brávají na kurzy a tábory probíhající prakticky po celou zimu,“ líčí vedoucí vychovatel. S tím, že v nejbližší době se začnou zabývat bicykly, u nichž není situace nepodobná lyžím. A to v cyklistické sezoně děti z DD Čeladná jezdívají třeba k moři na Balt či absolvují dobročinné „maratony“ se stovkami kilometrů.

Chybí pláštěnky, o deštníky není zájem

„Může to znít banálně, ale blíží se období, kdy pochybí i pláštěnky. Do hor nebo na cyklovýlety nestačí takové, které odfoukne silnější vítr,“ konstatuje Dvoran. Souvisí s tím bohužel i samotný přístup dětí chovajících se poněkud odlišně ke společně sdíleným věcem a osobnímu majetku (to první se daleko častěji ztrácí a zapomíná).

„S deštníkem nám děti chodit nechtějí, tady problém nemáme. Ale po jaru přijde léto a my máme velkou zahradu, kde děláme akce a párty, tady by se nám hodily slunečníky, nejlépe ty velké, jako mají restaurace,“ podotýká Kateřina Surovíková, ředitelka DD Čeladná. Ten patří mezi šest zařízení svého druhu v regionu, které získávají i na volnočasové aktivit prostředky díky výtěžku z projektu „Děti k dětem“ probíhajícího již devatenáct let.

Děti k dětem
Nejviditelnější částí projektu spolku Madleine bývají samozřejmě vánoční koncerty, kde dívky a chlapci z dětských domovů zpívají se známými umělci (mj. Jana Kirschner, Bořek Slezáček, Václav Noid Bárta, Chantal Poullain, Bára Basiková, Lucie Bílá…). Jeho smyslem a cílem je ale i celoroční pomoc dětem z těchto zařízení, kromě Čeladné jsou zapojeny i domovy z Frýdku-Místku, Ostravy a Karviné. „Podpoří jejich vzdělávání, šance pro rovnou příležitost, zapojení do běžného života a vlastně i snahu o získání prostředků na aktivity v domovech,“ komentuje Vendula Friedelová ze spolku Madleine projekt Děti k dětem.