Kliknutím zvětšíteTma, chlad, hloubka. Když Karel objevil první sud s tělem, šéf středočeských vyšetřovatelů hned u kiosku na břehu koupil litr fernetu. Tak popisuje dnes sedmapadesátiletý Dalibor Tekiela Akci Orlík (na snímku níže). Na kolegův hrůzný nález brzy navázal.
Pod Žďákovským mostem
Právě on, v té době potápěč ostravské Hlavní báňské záchranné stanice, totiž v roce 1995 na dně přehrady našel další dvě oběti takzvaných Orlických vrahů.
Báňský záchranář Dalibor Tekiela.Policie tehdy měla podezření, ale na průzkum v hloubce jí chybělo vybavení. K vodní nádrži proto přivolali na pomoc právě Tekielu a jeho kolegy. Ti se následně vydávali do hloubky šestašedesáti metrů pod hrází a osmačtyřiceti až pětapadesáti metrů pod Žďákovským mostem. „Šlo o dekompresní ponory s krátkými časy. Se vším všudy do patnácti minut,“ vzpomíná potápěč.
Do akce se tehdy kromě lidí zapojil i speciální podvodní robot a terénní vůz s dekompresní komorou. Pro případ potřeby byl v pohotovosti také vrtulník. „Vše provázela neskutečná bezpečnostní opatření. Most byl zavřený z obou stran a v nadsázce se šuškalo, že rybáři na břehu u vody i houbaři v lesích jsou od policie,“ říká Tekiela.
Stejně jako kolegové tehdy moc dobře věděl, co vlastně v hlubinách přehrady Orlík hledají. „Vyšetřovatelé nás tehdy netlačili, že něco musíme najít. Spoléhali ale na to, že to dokážeme,“ popisuje muž, kterému před sedmadvaceti lety pomohlo při akci i to, že jako důlní záchranář měl už v té době se smrtí určité zkušenosti.
Orličtí vrazi:
Strašlivé důkazy
Právě Dalibor Tekiela se ke dnu Orlické přehrady při hledání těl vypravil nejvíckrát. Ponorů si připsal osmnáct. „Viditelnost byla tak půldruhého metru. Na helmě jsme měli svítilny a v ruce reflektor. Plavalo se opatrně nade dnem, aby se nevířilo bahno,“ uvádí bývalý důlní záchranář.
Navzdory náročným podmínkám se mu nakonec před sedmadvaceti lety podařilo objevit další dva strašné důkazy. K nálezu kolegy, který v červenci 1995 objevil na dně sud s obětí, přidal Tekiela další sud s mrtvolou a také tělo zabalené do pletiva. Tři zavraždění tak opustili vodní nádrž a pomohli k tomu, že se pět členů gangu Orlických vrahů ocitlo před soudem.
Tam se probíralo pět vražd, jež se staly mezi dubnem 1991 a červencem 1993. Například jedno z těl, které vylovili ze dna Orlíku, patřilo podnikateli Aleši Katovskému. Toho zabili nedaleko Rudné u Prahy v jeho autě střelou do týla. Stalo se tak kvůli velkému obnosu peněz, který měl u sebe. Mezi další oběti pak patřila i matka jednoho z členů gangu.
Verdikt nakonec padl 18. dubna 1997 a dva z trestů později ještě upravil odvolací soud. Ludvík Černý, který vraždy přímo prováděl, dostal doživotí. Zbylí členové skupiny tresty od deseti do pětadvaceti let. Organizátor gangu Karel Kopáč spáchal ve vězení sebevraždu. Všichni ostatní kromě Černého jsou už léta na svobodě.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
