I když jsou na území opavského okresu oblasti, kde se i vzhledem k většímu zalesnění setkávají s černou zvěří častěji, v tomto ohledu zmiňme třeba Vítkovsko, v globálu nelze říct, že by na některých místech páchala škodu stabilně. Divoká prasata se totiž přesouvají.

„Situace špatná není. Divočáků je hodně, ale přemnožení nejsou. V současnosti navíc padají žaludy, takže černá zvěř se zdržuje spíše v lesích. Na Opavsku nejsou lokality, kde by k problémům s divočáky docházelo pravidelně. Černá zvěř se drží hlavně v blízkosti polí, kde se pěstuje kukuřice a řepka.

Divočáci mají rádi podmínky, když vytrvale prší a přijdou mlhy. Potom vychází z lesa a ryjí. Klidně i v počtu třeba třiceti kusů. Jedná se o zvířata, která jsou v pohybu a přesouvají se. I proto škodí lokálně," komentoval předseda Okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty v Opavě Zdeněk Glauder.

Pokud černá zvěř napáchá škodu na pozemcích, které jsou zemědělsky využívány, mají to být právě myslivci, kdo za to nese zodpovědnost.

„Nedávno jsem byl na setkání předsedů okresních mysliveckých spolků z celé ČR v Benešově u Prahy, kde jsme se na toto téma bavili. V rámci chystaného zákona bychom chtěli provést úpravy," poznamenal Zdeněk Glauder a poté ještě dodal vysvětlení: „Vždycky by to mělo být o nějaké domluvě mezi myslivci a zemědělci. Odlovy jsou momentálně trojnásobně větší, než jaké byly před deseti lety.

Pokud někde vznikne stohektarový lán kukuřice bez průseků, těžko se tam jako myslivci můžeme dostat."

Zdeněk Glauder pak ještě dodal: „Divoká prasata jsou v třímetrové kukuřici pro nás neulovitelná. Mnohdy se přitom stačí dopředu domluvit na určitých věcech, průsecích a podobně, což by i nám při odlovu usnadnilo práci."

Také Jindřich Hrbáč z opavského magistrátu, který je referentem oddělení ochrany přírody a krajiny na úseku lesního hospodářství a myslivosti, nepovažuje letošní rok za výrazně jiný ve srovnání s předchozími lety. K září, tedy za prvních šest měsíců mysliveckého roku, bylo zatím odloveno 723 kusů černé zvěře. Vloni přitom šlo o 1743 kusů a rok předtím o 1383.

„Škody na zemědělských a lesních pozemcích mohou být a jsou v některých lokalitách vysoké. S dlouhodobě vyššími stavy černé zvěře se region Opavska potýká řadu let," mínil Jindřich Hrbáč a jedním dechem dodal: „Meziroční rozdíly vykazovaného odlovu v rámci jednotlivých let jsou výrazně diferencované a ze zkušenosti orgánu státní správy myslivosti z nich nelze předikovat výši odlovu na následující sezonu.

A to s ohledem na skutečnost, že právě výši odlovů v jednotlivých letech ovlivňuje množství různorodých faktorů." Významně odlišná čísla v počtu odstřelů neočekávají ani na Hlučínsku.

„Stav je víceméně pořád stejný. Nepředpokládám, že by se to letos nějak změnilo. Za rok 2014 se podařilo odlovit 216 kusů a za rok 2013 to bylo 208 kusů," vypočítávala Martina Rymerová z odboru životního prostředí a komunálních služeb hlučínské radnice, která má na starosti lesnictví, myslivost a rybářství.

ZEMĚDĚLSKÁ, a. s., Opava-Kylešovice hospodaří na pozemcích o rozloze 2500 hektarů. Pokrývá prostor od ulice Hradecké v Opavě až po hrabyňský kopec. Třebaže letošní situaci nehodnotí tak negativně jako tu loňskou, i tak společnost tvrdí, že škody způsobné divočáky se vyšplhaly do statisíců korun.

„Působíme na velmi velkém území a liší se to podle lokalit. Pokud je terén členitější, například v okolí Suchých Lazců, kde je i více lesů, dá se očekávat, že tam divočáků bude více. Zimy navíc byly mírné, což znamená, že nemuseli zacházet až do hloubi lesa.

Vše s loňským rokem nejde dost dobře srovnávat, protože nyní jsme neměli tolik plodin a tak dále," poznamenal předseda kylešovické zemědělské společnosti Dušan Schreier, jenž se s myslivci při odlovech snaží spolupracovat. Je ale třeba zmínit, že řada zemědělců také zároveň působí v různých mysliveckých spolcích. I z toho důvodu mají pro řešení problémů s divokými prasaty cit.

„Ze zkušeností víme, že aby černá zvěř mohla být odlovena, musí k tomu mít podmínky i myslivci. Právě proto nevyséváme plodiny v těsné blízkosti lesa, před sklizněmi oslovujeme myslivce a žádáme je o asistenci. V neposlední řadě pak například v kukuřici necháváme pruhy s ječmenem, aby sem měli lepší přístup," uvedl Schreier.