Prostor za místní kuželnou se v sobotu zhruba po 14. hodině začal plnit kosáky popáté v historii. Už od začátku zde seděla skupinka lidí v jednotných modrých tričkách, která reprezentovala svůj tým. Jednalo se o Spolek havlovických sekáčů, s jejichž přispěním vlastně Dobroslavické kosení mohlo vzniknout.

Když totiž hlavní pořadatel Jaroslav Ožana v Dobroslavicích organizoval první ročník, oslovil Havlovické, kteří s organizováním podobných akcí měli větší zkušenosti.

„Je to historie pět let stará. Před prvním ročníkem jsem našel na internetu kontakt na Havlovice, kam jsem zavolal, protože jsem se chtěl zeptat na nějaké informace. Tak nějak vznikla spolupráce, která trvá dodnes. My jezdíme na první kosení do Havlovic a Havlovičtí jezdí na takzvané druhé kosení k nám," popisoval už zmíněný Jaroslav Ožana.

Už je to tradice

Od té doby se rozmohla vzájemná spolupráce, která vlastně přerostla v družbu obou obcí. Na přivítanou od zástupců Dobroslavic Spolek havlovických sekáčů obdržel dort ve „šmoulím" provedení po vzoru jejich týmových barev.

A vzhledem k tomu, že se Havlovice nacházejí kousek od Úpice v okrese Trutnov, nemohlo z druhé strany chybět několik dárků z Podkrkonoší. I s přihlédnutím k tomu, kolik místních a také lidí z blízkého okolí si akci v Dobroslavicích nenechalo ujít, lze konstatovat, že Dobroslavické kosení již má svou tradici.

„Něco podobného jsem chtěl uspořádat už dávno. Podařilo se mi najít dobrou partu lidí, kteří byli stejně nadšeni jako já. Před pěti lety se to tedy konalo poprvé a snažíme se držet tradici. Zatím to vypadá, že se nám to daří," pokračoval hlavní pořadatel.

Bez dobré techniky neobstojíte

Po zahájení, jehož se zúčastnilo zhruba patnáct kosáků, se mohlo přistoupit k samotnému kosení. Kosáci nejdříve na čas sekali pás trávy o rozměrech 9,6x2 metry. Poté proběhla soutěž v kosení, která spočívala v tom, kdo pokosí nejvíce trávy za jednu minutu prostřednictvím srpu.

Téměř desetimetrový pás se snažil posekat také Jaroslav Ožana, který má ke kosení velmi kladný vztah. Elektrická sekačka u něho doma nepřipadá v úvahu. „Doma mám čtyři různě dlouhé kosy a zahradu si kosím sám," poznamenal rodák z Ostravy, jenž dlouhodobě žije v Dobroslavicích, a ještě dodal:

„Bratr je lesník a na prázdniny jsem k němu jezdil. Pomáhal jsem mu ožínat prostory okolo stromků a kosit louky. Nějaký vztah k tomu mám. V době, kdy ještě rodiče žili a měli jsme zahrádku, nebyly sekačky. Takhle nějak jsem se k tomu dostal, chytilo mě to a baví mě to dodneška."

Při soutěžích bylo patrné, že někteří závodníci to mají skutečně, jak se lidově říká, v ruce. Nešlo pouze o dobrou fyzickou zdatnost, ale také techniku.

„Pořád se ji ještě učím. Jsou tady větší borci, kteří ji zvládají lépe. Odmalička kosili a také ve vesnici byly takové funkce jako obecní kosák. Když byly žně, tak se chlapi sebrali a šli kosit. Pokud potřebovali seno pro koně a další zvířectvo, tak to získávali stejným způsobem. Dnes se všechno dělá mechanicky sekačkou," zakončil Jaroslav Ožana.

Tomáš Kleňha: Na začátku byla sázka v restauraci

V srpnu se pravidelně v Dobroslavicích koná tzv. Dobroslavické kosení, jehož pátý ročník byl na programu o tomto víkendu.

Do modrých triček oděný Spolek havlovických sekáčů v Dobroslavicích vyčníval nad ostatními. Z Trutnovska sem dojela zhruba desítka lidí, která oplývala vynikající náladou a také patřila k jedněm z favoritů soutěže. V Havlovicích pořádají obdobnou akci už osm let.

Na začátku je nejspíš nenapadlo, že bude inspirovat i na jiném místě republiky. Zakladatelem závodů v sečení trávy je Tomáš Kleňha. Krátce si s ním povídala také naše redakce.

Pokolikáté Havlovičtí zavítali do Dobroslavic?

Jedná se o pátý ročník Dobroslavického kosení, ale my jsme v Dobroslavicích počtvrté. Letos jsme u nás v Havlovicích zaznamenali osmý ročník Mistrovství Havlovic v sečení trávy kosou a srpem, takže tradice je velká stejně jako návštěvnost. Doufám, že to dotáhneme alespoň do desátého ročníku.

Nejde se nezeptat na to, jak vznikla myšlenka uspořádat akci tohoto typu.

Já jsem původem z Prahy a v restauraci jsme jednou měli spor ohledně toho, kdo je lepší v sečení trávy kosou. Z legrace jsem kamarády vyzval na takové klání a nakonec se z toho stala dlouhodobá tradice.

Na první pohled to vypadá, že jste v sečení naprostí profesionálové. Máte týmová trička, početnou členskou základnu a také kvalitní vybavení. Kolik má váš spolek členů a setkává se havlovické kosení u vás v obci s pozitivními ohlasy?

V našem spolku je okolo dvaceti členů, ale návštěvnost na havlovickém kosení je zhruba okolo tří až čtyř set lidí. V Havlovicích to každoročně probíhá první červnovou sobotu. Ohlas je stále veliký a mě osobně překvapuje, že po tolika letech neutichá.

Zájem se diametrálně nezvyšuje, ale je stabilní. Pro nás organizátory je překvapující, že to pořád je pro někoho zajímavé.

Vzpomenete si, jak vznikla spolupráce mezi Dobroslavicemi a Havlovicemi?

Oslovily nás Dobroslavice. Konkrétně Jarda Ožana, který se o naší akci dozvěděl na internetu a zkontaktoval nás. Když pořádal první ročník, požádal nás o rady a tak dále.

Existuje na republikové úrovni někdo další, kdo by organizoval podobné akce?

Nevíme o nikom jiném, ale prý se něco podobného koná také v Krušných horách a podobně. Začali jsme tak, že jsme se po nikom neopičili. V restauraci to vzniklo jako sázka.