Své plány na rekonstrukci kláštera představili pražští architekti Mikuláš Hulec a Daniel Špička. V úvodu prezentace připomněl náměstek primátora Pavel Mališ (ODS) to, že klášter kvůli plánům na demolici nemusel stát. „Málokdo ví, že v roce 1967 byl vydán demoliční výměr na dominikánský klášter. Zásluhou tehdejšího ředitele archivu Václava Štěpána a architekta Leopolda Plavce, který se stal později duchovním otcem obnovy kláštera, byl tento objekt zachráněn,“ uvedl.

Mezi novinky, které architektonická studie obsahuje, je také bezbariérový vstup do objektu, výtah a oddělení provozu restaurace od ostatních prostor kláštera. Nově vzniknou také dva ateliéry pro uměleckou školu v podkroví budovy. Na zahrádce za kostelem svatého Václava by měl vzniknout skleněný přístřešek.

Klášter dostane novou přístavbu

Připomínky z řad odborné i laické veřejnosti směřovaly například k podobě přístavby na západní straně kláštera, do které plánují architekti umístit pokladny, šatny a toalety. „Trošku mi připomíná návaznost na opavské betonové pevnosti,“ uvedl Jindřich Matyášek. Podle architektů by je takové srovnání přinejmenším mrzelo. Hmota přístavby sice na vizualizacích vypadá mohutně, ale ve skutečnosti bude subtilnější. „Povrch dostavby může také ještě doznat změn,“ uvedli.

Atrium překlene střecha

Střecha nad atriem, jeden z nových prvků, se stala také předmětem diskuse. Tomáš Skalík z občanského sdružení Za Opavu se například přimlouval ze posuvnou střechu. „Tato varianta naráží na velké provozní problémy,“ oponoval Daniel Špička.

Jiní označili střechu nad atriem za zbytečnou. „Zastřešení je podle mého nesmyslné, stejně tak přístřešek v zahradě za kostelem svatého Václava,“ uvedl Dalibor Halátek. Klášter by tím podle něj přišel o zelenou plochu s dřevinami. Podle architektů zastřešením atria zahrady vznikne další prostor využitelný i v zimě.

Interiér dozná jen malých změn

Co se interiéru dominikánského kláštera týče, uvažují architekti o minimální intervenci. Jednou z možných variant úpravy je podle Mikuláše Hulce předsazení transparentních skleněných desek před nízké zábradlí tak, aby lépe vyhovovalo bezpečnostním požadavkům. Interiér obsahuje prvky, jako je osvětlení, kované mříže či mramorovou podlahu, které dokládají dobu svého vzniku, čili polovinu 70. let minulého století. Otázkou je, zda tyto autentické doklady neponechat jako součást kláštera. Architekti přiznali, že historii kláštera a jeho autentickou podobu stále objevují.

„Je tu spousta nám zatím neznámých věcí, například podsklepení objektu,“ uvedl Daniel Špička. Podle jeho slov zástupci památkářů se snaží zkompletovat to, co už kdysi ve stavebně historickém průzkumu odkryl například Václav Štěpán.

Dramatické dějiny dominikánského kláštera zpracoval Václav Štěpán do publikace, o jejímž vydání v současné době jedná. Velká rekonstrukce dominikánského kláštera, kterou vedení města hodlá financovat z Integrovaného plánu rozvoje města, by měla proběhnout v letech 2010 až 2012. Objekt bude pak nadále sloužit výtvarnému umění a kulturním aktivitám.