Lázeňský dům postavil roku 1812 majitel panství Jan Tenczina, ale lesk jim dodal hlavně další majitel, hrabě Camillo Razumovský. Jeden pramen nese jméno jeho manželky Marie. Pramen Pavla má zase jméno po dceři jiného majitele, Felixe Arze.

Oba prameny byly vybudované u hlavní budovy a volný přístup umožňoval veřejnosti pití léčivé kyselky v libovolném rozsahu. Ve válečném období sloužil lázeňský areál Němcům jako zajatecký tábor pro vysoké důstojníky Spojenců a v padesátých letech se objekty staly jednou z největších československých odborářských zotavoven.

Úpadek celého lázeňského areálu začal hned po roce 1989 a za několik let byly lázně už zcela zdevastované. Náprava, pokud ještě nějaká možná je, zůstává v nedohlednu. Okolní obce tím přicházejí o možnost pracovního uplatnění svých obyvatel a Moravskoslezský kraj o podporu zdravotního i cestovního ruchu v kraji.

Už proto, že Jánské Koupele stojí uprostřed nádherné přírody. Jejich železité minerální prameny se v minulosti osvědčily v léčbě chudokrevnosti, poruch látkové výměny, a uhličité koupele měly blahodárný vliv na choroby srdce a uplatnily se při léčbě revmatismu, neurastenie, nespavosti i gynekologických potíží.