Budova byla postavena roku 1910 stavitelem Aloisem Geldnerem a původnímu účelu sloužila až do roku 1949. Na její výzdobě se podílel vídeňský sochař Gustav Gurschner se slezskými umělci, výtvarníkem Adolfem Zdražilou a sochařem Josefem Obethem.

Zdražila navrhl pro velký sál v prvním patře vitráže, které podobou žen symbolizují řemesla ve Slezsku. Obeth je zase autorem čtyř plastik nad hlavním průčelím, symbolizujících jednotlivá řemesla, stejně jako šestnácti kamenných reliéfů na fasádě.

Autorem bohaté štukové výzdoby byl Adolf Kohler a alegorické ženské postavy vytvořil Richard Schlein. Budově dominuje velké mramorové schodiště.

Po znárodnění vznikl z objektu Dům osvěty Petra Bezruče, který byl v 80. letech přejmenován na Městský dům kultury Petra Bezruče. Sloužil kulturním účelům a v přízemí zůstala knihovna s čítárnou.

V současné době sídlí v přízemí budovy městská knihovna a první poschodí má k dispozici hospodářská komora. Velký sál je stále využíván především ke svatebním a koncertním účelům.