Od roku 1939 byla její kapacita postupně rozšířena na 340 osob a část cel byla vyčleněna pro potřeby gestapa, Zvláštního soudu i Úředního soudu. Odsouzení byli kromě běžné práce ve věznici nasazováni v továrnách a v lomech.

Při osvobozovacích bojích nebyl objekt věznice výrazněji poškozen. Nejznámějším vězněm opavského zařízení na Krnovské ulici byl v šedesátých letech ministr vnitra a předseda vlády Rudolf Barák. Dostal 15 let za sabotáž a rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví.

Věznice na Krnovské ulici sloužila do roku 1969 pro mužské vězně, než se stala jediným nápravným ústavem pro mladistvé vězně na Moravě, a druhým v republice. To přineslo zvýšené nároky na odborné vysokoškolské vzdělání personálu. Byla však už tehdy pozitivně vyhlášená po celé republice, a z nabídek na zaměstnání si proto mohla vybírat.

Její vedení navázalo i řadu externích kontaktů hlavně s Psychiatrickou léčebnou, se školskými zařízeními i s dalšími organizacemi. V roce 2009 byli mladiství přestěhováni do všehrdské věznice a do opuštěných cel nastoupili řemeslníci, kteří část věznice přeměnili na detenční ústav.

V současné době obývá vězeňský areál na Krnovské ulici v Opavě 173 odsouzených mužů.