Nedá se říct, že by zde byl kdovíjak velký provoz. Přesto do prostoru, který spíše připomíná pěší zónu, občas vjede automobil z frekventované Nákladní ulice. Chodci, jimž se vozidlo začne lepit na záda, se ohlížejí, zmateně uhýbají tu na pravou, tu na levou stranu. Vypadá to, že nikdo z nich netuší, kdo je vlastně na komunikaci v dominantní pozici. Samozřejmě nejde o život, auta většinou dodržují laskavou rychlost, ale i tak z toho vzniká pořádný zmatek.

„Taková situace je zde už několik let, vlastně mě ani nikdy nenapadlo si položit otázku, jestli auto zaclání mně nebo já jemu," smála se pětatřicetiletá Irena Sušinová, která do Opavy dojíždí za prací z nedaleké Ostravy. Na její otázku se dá laicky odpovědět, že zaclání všichni všem a nikdo nikomu. Právo se zde pohybovat mají jak auta, tak chodci, od obou se ale vyžaduje ohleduplnost.

Světlo do situace vnesl vedoucí oddělení správy dopravy a pozemních komunikací na opavském magistrátu Rudolf Klein.

„Tato oblast je označena dopravním značením jako Pěší zóna. Z tohoto označení vyplývá určitý dopravní režim a tím i chování pěších a vozidel. Do pěší zóny je povolen vjezd jen vozidlům vyznačeným ve spodní části dopravní značky," vysvětlil Rudolf Klein a dále dodal, že tato vozidla smí jet pouze rychlostí 20km/hod. a přitom musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které nesmí ohrozit. V případě nutnosti dokonce musí zastavit vozidlo.

Stání v této oblasti je povoleno jen na místech označených jako parkoviště. Pro chodce prakticky v pěší zóně žádné usměrňující pravidlo neplatí, užívat ji mohou v celé šíři, musí ale automobilům umožnit jízdu. „Z toho vyplývá, že není možno jednoznačně určit, kdo má v dané oblasti přednost. Je to založeno na ohleduplnosti obou účastníků provozu," uzavřel diplomaticky Rudolf Klein.