Přestože Památka zesnulých neboli Dušičky připadá na 2. listopadu, tedy na dnešek, lidé tradičně začali navštěvovat hřbitovy už s předstihem, aby stačili včas upravit hroby svých blízkých. Hřbitovy v celém kraji proto už několik dnů září stovkami až tisíci rozsvícených svíček a luceren.

Květinářství nebo zahradnictví v celém kraji zažívají v těchto dnech nápor zákazníků, kteří tam pořizují dekorace na hroby. Kdo by očekával, že se lidé poohlížejí po nějaké extravagantní výzdobě, mýlil by se. Volbou číslo jedna jsou přírodní materiály, říkají námi oslovení prodejci.

Největší poptávka je o kytice nebo věnce z přírodních materiálů, stálicí jsou pak chryzantémy v květináčích.

CHRYZANTÉMY JSOU STÁLICE

Za posledních několik dní prodal Jan Weiss ve svém Zahradnictví Weiss v Oticích 10 tisíc květináčů chryzantém.

„To jsou takové stálice, oblíbené jsou pestré barvy, červené nebo fialové. Jinak se však, co se dekorací týká, lidé jednoznačně vracejí zpět k lesním kyticím a rovněž letí navoskované květy. Co je moderní, se prodává málo. Jsou to například umělé květiny, které ale vypadají jako živé, exotická sušina a podobně. Toto upřednostňují spíše mladí lidé. Hodně také záleží na tom, jaké je na Dušičky počasí. Kdyby mrzlo, živé květiny moc v kurzu nebudou. Pokud jde o netradiční vazby, nejvíce jdou na odbyt podlouhlé kytice,“ konstatuje Jan Weiss.

Věnce, vypichované misky nebo mechová srdce, vše z přírodních materiálů. To je výčet zboží, které jde v těchto dnech nejčastěji přes pokladnu v opavské prodejně KAYA floristika.

„Určitě je největší zájem o přírodní věci v tlumených barvách, které podtrhují Památku zesnulých. Nejvíce se prodávají věnce, protože právě věnec symbolizuje koloběh věčného života. Někteří zákazníci volí různé tvary vazeb, hlavně srdce, méně už pak kříže. Chryzantémy jdou hodně na odbyt v bílých a podzimních odstínech,“ míní majitelka prodejny Karolína Flaschková.

V krnovské prodejně Květiny Barbara lidé v těchto dnech také kupují především dušičkové vazby, řezané květiny a věci, kterými jde uctít Památka zesnulých. Redakci to řekla majitelka květinářství Barbara Štenclová s tím, že lidé upřednostňují přírodní materiály a hlavně originalitu. „Je toho teď samozřejmě hodně, ale k mé profesi to patří,“ podotýká Barbora Štenclová.

K TÉMATU

Kdy a proč se vlastně Dušičky začaly slavit?
„Dušičky“ jsou podle křesťanské tradice vzpomínkou na zesnulé, kteří ještě nedosáhli věčné blaženosti, jejich duše pobývají v očistci. V křesťanském světě se slaví od 10. století, v roce 998 jej zavedl benediktýnský opat Odillo ve francouzském klášteře Cluny.

Reagoval tak na přetrvávající pohanské obřady. Pravda je, že kořeny svátku jsou starší, historikové předpokládají, že je odvozen z keltského svátku Samhain, kterým pro Kelty končil starý a začínal nový rok. Keltský svátek se slavil v předvečer 1. listopadu.

Keltové věřili, že v tuto noc se svět živých a mrtvých propojuje, a proto zapalovali ohně, aby duše mrtvých přišly, ohřály se a pobyly se svými blízkými.

Vzpomínky na zemřelé se drží ve všech koutech světa, ovšem v podstatně jiné formě než u nás. Nejznámější variantou tohoto svátku, který se postupně dostává i k nám, je Halloween.

Dušičkové zvyky a pověry
Dříve se v předvečer Dušiček sešla celá rodina a naplnila lampu máslem, aby si tak duše mohly potřít spáleniny.

Blízcí lidé se večer napili studeného mléka, aby ochladili své duše.

Na svátky Všech svatých a Dušiček se doma peklo speciální kynuté pečivo dušičky nebo kosti. Bylo ze sladkého těsta, se sušeným ovocem nebo plněné mákem. Tímto pečivem byly obdarovávány děti, ale také žebráci při cestě na hřbitov nebo do kostela.

Pečivo bylo tvarováno také do rohlíků (tzv. navšesvatýrohlíků), jinde tvarované těsto připomínalo písmeno S nebo kosti.

Kněz prochází spolu s věřícími hřbitovem a kropí svěcenou vodou všechny hroby.

Večer se na Dušičky vhazovaly do ohně různé pokrmy, aby se lidé vykoupili z hříchů.

Pokud na Dušičky prší, duše zemřelých oplakávají své hříchy.

A co na to Halloween?
Podle bájí vycházeli duchové nebožtíků z hrobů. Aby se jim Keltové ubránili, nosili masky a převleky.

Zároveň uhasili všechny ohně, aby jejich domovy zůstaly utajeny, někdy pro posílení ochrany upalovali na hranici ty, které považovali za posedlé zlým duchem.

Hlavním znakem Halloweenu jsou vydlabané, vyřezávané dýně osvětlené zevnitř svíčkou, čarodějnice, černé kočky, košťata, příšery, kostlivci atd.

Dýňové svítilně (původně se používaly tuříny) se říká jack-o'-lantern, představuje duše milovaných zemřelých a dříve sloužila jako ochrana proti zlým skřítkům. Tuto tradici do USA importovali irští přistěhovalci v 19. století.