Kliknutím zvětšíteNejvětší investicí během posledních dvanácti měsíců se v Hradci nad Moravicí stala rekonstrukce budovy s názvem Babinec za více než 21 milionů korun. V období první republiky to bylo centrum společenského života v Hradci, v posledních letech však jeho význam upadal. Město se rozhodlo budovu koupit s tím, že se pustí do její celkové rekonstrukce a vdechne jí nový život.
Opravy začaly v květnu 2020 a letos v červenci bylo hotovo, Babinec se dočkal i slavnostního otevření. Z Národního domu se sem přesunula městská knihovna a informační centrum, vybudován byl i společenský sál s nezbytným zázemím a vybavením. „Tento sál máme v plánu využívat pro pořádání přednášek, besed a dalších akcí. Pronajmout si jej mohou i lidé za účelem uspořádání rodinných oslav či smutečních hostin,“ přibližuje starosta Hradce nad Moravicí Patrik Orlík.
Jak bylo zmíněno, tak co by kamenem dohodil od Babince se nachází Národní dům. I v tomto případě se město rozhodlo pro rekonstrukci. O opravě historické budovy, v níž sídlí i hradecké kino Orion, se hovoří již delší čas. Původně zde mělo vzniknout polyfunkční komunitní centrum, na které Hradec získal osmnáctimilionovou dotaci. Tu se pak ale zastupitelé rozhodli vrátit, protože náklady na kompletní přestavbu včetně vybudování komunitního centra by šplhaly až k osmdesáti milionům.
Budova Národního domu v Podolské ulici.
Záměr opravit Národní dům ale tímto rozhodně neskončil, naopak. Rekonstrukce se intenzivně připravuje. „Naším cílem bylo nejprve přemístit z objektu Národního domu knihovnu, což se stalo. V současné době se zpracovává projektová dokumentace na kompletní opravu. V přízemí vznikne kavárna, která bude moci být provozována celoročně. Bude zde prostor i pro spolkovou činnost,“ prozrazuje Patrik Orlík. Důležitou informací je skutečnost, že i po skončení oprav zde bude nadále působit městské kino Orion.
Městská policie v Hradci se neplánuje
V Hradci nad Moravicí aktuálně funguje obvodní oddělení státní policie. Co se městské policie týká, má Hradec dlouhodobě uzavřenou veřejnoprávní smlouvu s opavským magistrátem. „Městská policie Opava (MPO) u nás několikrát do měsíce vykonává svou činnost jako měření rychlosti, kontrola parkování a další. Úvahy o zřízení městské policie v Hradci nad Moravicí byly, ale s ohledem na finanční náročnost a související byrokracii, jsme od zřízení vlastní městské policie upustili. Efektivnější je pro nás řešit danou problematiku přes MPO. Naštěstí tady máme nízkou kriminalitu. Ve spolupráci se státní policií nicméně plánujeme vybudovat kamerový systém, který by pokryl zejména páteřní komunikace ve městě“ říká hradecký starosta Patrik Orlík.
Řeka Moravice v Hradci nad Moravicí.
Opravená zeď, visutá lávka přes Moravici i nový přechod
Během uplynulého roku se v Hradci nad Moravicí podařilo zrealizovat hned několik investičních akcí. „Jsem rád, že se povedlo hodně věcí, o kterých se říkalo, že se udělat nedají. Nemám rád slovo – nejde. Samozřejmě jsou i věci, které skutečně nejdou. Ale u spousty záležitostí, u kterých panuje názor, že stavba je nemožná, se nakonec ukáže opak. Jedním z příkladů je oprava zámecké zdi. Původní projekt byl na sedm milionů korun, nám se povedla realizace za zlomek částky. Poté se nám podařilo zrevitalizovat houpací lávku přes Moravici u Pivovarských sklepů. Ve spolupráci se Správou železnic jsme postavili přechod přes železniční trať, na který jsme i získali dotaci. Správa železnic navíc investovala dvacet milionů do opravy nástupiště a přebudování kolejiště. Nyní je pro nás i okolní obce důležitá výstavba cyklostezky Hradec, Branka, Otice. Také jde o projekt, který byl deset let na papíře a my jej teď uvádíme v život,“ přibližuje starosta města Patrik Orlík.
Opravená visutá lávka přes řeku Moravici. Listopad 2020.
Inspirativní Hradec
Zajímavé osobnosti spojily svůj život s Hradcem nad Moravicí a jeho okolím. Slezský podnikatel Carl Weisshuhn (1837-1919) byl zakladatelem místních papíren v Žimrovicích, kromě něj ale inspirovalo město a krajina kolem něj hlavně umělce. Například známého českého básníka Petra Bezruče (1867-1958), jenž to z Opavy, kde se narodil, věru neměl do Hradce daleko. Jiným umělcem byl sochař Vincenc Havel (1906-1992), který velkou část života až do své smrti strávil přímo v Hradci, anebo akademický malíř a restaurátor Vladimír Terš (1920-2010).
Kostel sv. Petra a Pavla v Hradci nad Moravicí.
O obchvatu se mluví, konkrétní podoba ale ještě neexistuje
Přes Hradec nad Moravicí vede frekventovaná silnice první třídy číslo 57. S obchvatem, přeložkou silnice, počítá územní plán, ale projektová dokumentace v tuto chvíli není zpracovaná. Zmíněná silnice je jednou z hlavních tepen vedoucích do Opavy, částečně slouží jako přivaděč na dálnici.
„Jsem rád, že se po peripetiích podařilo dokončit Prodlouženou Rudnou a doufám, že s obchvatem Komárova se situace ještě zlepší. Za úspěch považuji i to, že dopravní značení v Opavě navádí řidiče na dálnici přes Prodlouženou Rudnou a ne přes Hradec. Vždyť je to pro značnou část řidičů z Opavska komfortnější cesta, než jezdit přes Vrchy, navíc v zimě“ říká hradecký starosta Patrik Orlík. On sám by uvítal změnu politiky státu. „Stát by si měl říct, zda těch patnáct miliard z mýtného, tedy mínus to, co zaplatí provozovatelům jako dříve firmě Kapsch, za to stojí. Než zpoplatňovat pro náklaďáky dálnice nebylo by lepší zpoplatnit úseky procházející městskou zástavbou? Ty by měly jezdit hlavě po dálnicích“ dodává.
Z historie Hradce nad Moravicí
Hradec nad MoravicíHradec nad Moravicí se rozkládá v údolí řeky Moravice, osm kilometrů jižně od Opavy. Město tvoří osm částí – Hradec nad Moravicí, Benkovice, Bohučovice, Domoradovice, Filipovice, Jakubčovice, Kajlovec a Žimrovice. Vedle těchto částí se na území města nachází i osada Zábřemí.
Občanská vybavenost je na výborné úrovni, je zde plně funkční obchodní síť, zdravotní střediska, město nabízí bohaté sportovní i kulturní vyžití. V Hradci se už od roku 1962 koná významná mezinárodní soutěž mladých interpretů Beethovenův Hradec. Město je spjato také s komerčními festivaly Hrady CZ nebo Hradeckým slunovratem.
Svá sídla mají na území města i společnosti, které jsou i významnými zaměstnavateli občanů nejen z Hradce, ale i širokého okolí. Zmiňme například firmy Brano Group nebo žimrovický závod papíren Smurfit Kappa. Dopravní spojení do Hradce nad Moravicí je zajišťováno jak pravidelnou vlakovou, tak i příměstskou autobusovou dopravou. Senioři mohou využít služeb senior taxi.
Na vysoké a strmé ostrožně je doloženo již pravěké osídlení z doby 3000 až 2700 př. n. l. spojené s lidem kultury nálevkovitých pohárů. V letech 800 až 600 př. n. l. se zde nacházelo opevněné sídliště lidu popelnicových polí.
V 8. století n. l. se tu usídlili Slované, kteří zde na ochranu důležité komunikace zbudovali hradisko. Některé historické prameny uvádějí, že se v Hradci nebo jeho blízkém okolí v roce 965 setkalo svatební poselstvo polského knížete Měška s Doubravkou, dcerou českého knížete Boleslava I.
První historická zpráva o existenci pevného hradiska s vojenskou posádkou českého knížete pochází z roku 1060, kdy bylo pod jeho hradbami poraženo vojsko polského krále Boleslava II. Smělého.
Rozsáhlé hradisko se postupně přeměnilo na románsko-gotický hrad Přemyslovců, který ve 13. stol. poskytl útočiště královně Kunhutě, vdově po českém králi Přemyslu Otakaru II., a byl svědkem jejího legendárního romantického vztahu se Závišem z Falkenštejna.
Vodní náhon Weisshuhnův kanál je technická památka. Listopad 2020.
V podhradí vznikla trhová osada (první písemná zmínka o ní se datuje k roku 1078), které udělil v roce 1481 městská práva a znak kníže Viktorin z Poděbrad.
K městu bývala jako předměstí počítána od roku 1446 ves Podolí, rozkládající se na úpatí kopce. Hradci se nevyhnuly husitské války. Husité pod vedením Prokopa Holého se zde objevili v roce 1428, ale na hrad Hradec nezaútočili. Syn opavského vévody Václav II. se s nimi dohodl, a tak oddíly kališnického vojska odtáhly dále do Slezska. V roce 1431 ohrozili husité Hradec podruhé, ten se ale ubránil a husité jej nikdy nedobyli.
Po roce 1528 dávali Hradec čeští panovníci do zástavy různým šlechticům. V roce 1584 prodal císař Rudolf II. zdejší panství Kašparovi, svobodnému pánu Pruskovskému z Pruskova, který započal se zásadní přestavbou dosavadního gotického hradu na pohodlný zámek. Za jeho vlastnictví se panství ustálilo ve své rozloze. Po Kašparově smrti převzal statky jeho bratr Jan Kryštof, který se jako věrný katolík odmítl připojit ke stavovskému povstání a byl zbaven svých úřadů i panství.
Za následující třicetileté války přecházel Hradec střídavě do rukou císařských a protestantských vojsk. Za dánského vpádu v letech 1626-1627 se zde razily falešné mince.
Za třicetileté války Hradec velmi utrpěl a jeho význam poklesl, stal se opět vesnicí. Městská práva byla Hradci obnovena až v roce 1702, téhož roku se ze správního hlediska oddělilo Podolí. Na začátku 18. stol. byl Hradec svědkem krvavého čarodějnického procesu.
V roce 1733 prodal Erdman Pruskovský hradecké panství Wolfangu Konradovi z Neffzernu. Za Neffzernů prožíval Hradec roky tzv. slezských válek mezi habsburskou monarchií a Pruskem. Význam hradecké obranné linie dosvědčuje návštěva císaře Josefa II., kterého doprovázel proslulý rakouský generál Laudon.
Do historie zámku se nejvíce zapsal rod knížat Lichnovských, který hradecké panství zakoupil v roce 1778 a setrval zde až do prvních měsíců roku 1945. Zničující požár v roce 1796 se stal podnětem k základní empírové přestavbě, při které byl zrušen i celý opevňovací systém a zámek získal novou podobu, dnes označovanou jako Bílý zámek.
Díky Lichnovským sem na počátku 19. století zavítali géniové hudby Ludvík van Beethoven, Nicolo Paganini a Ferenz Liszt. Byl zde i malíř Josef Mánes. Na přelomu 19. a 20. století vystřídal „hudební Hradec“ „Hradec literární“. Hostem zde byla Cosima Wagnerová, žena Richarda Wagnera a dcera Ference Liszta, přijel sem dramatik a prozaik Gerhard Hauptmann, spisovatel Hugo von Hoffmannstahl či dramatik a literární kritik Karl Kraus. Ke konci 19. století siluetu zámku doplnily novogotické stavby tzv. Červeného zámku a Bílé věže.
Začátkem 20. století docházelo ke konfliktům mezi místními obyvateli české a německé národnosti. Němci sice byli v menšině, zato ovládali obecní zastupitelstva Hradce i Podolí, měli v okolí silné hospodářské zázemí, ve škole byl na děti vyvíjen germanizační tlak. Národnostní napětí vyvrcholilo krvavými střety v roce 1906 při cvičení opavských Sokolů na Podolí, smutným výsledkem byla více než stovka raněných z obou táborů. Na místě cvičení si Češi zbudovali a v srpnu 1909 otevřeli Národní dům. V současné době je v něm umístěna knihovna a kino.
Křížová cesta Slezská kalvárie. Listopad 2020.
Hradci se nevyhnula ani 2. světová válka. Na počátku roku 1945 prošel městem „pochod smrti“ zbídačených sovětských válečných zajatců. Hradec byl osvobozen koncem dubna 1945. Po 2. světové válce došlo ke sloučení Hradce a Podolí. Hradec se pak uváděl s přídomkem „u Opavy“. V roce 1968 přijal původní název Hradec nad Moravicí a v roce 1971 byl opět povýšen na město. Dnes zde žije 5479 obyvatel.
Zdroj: www.ichradec.cz
Slavní rodáci
Kurt Gebauer (*1941), výtvarník a vysokoškolský pedagog
Vít Slíva (*1951), současný český básník, držitel ceny Magnesia Litera
Budova Babince v Hradci nad Moravicí po rekonstrukci, září 2021.
Zajímavost
Na zámku v Hradci nad Moravicí se od roku 2014 koná festival Hradecký slunovrat. Organizuje jej Václav Müller. Festival se z lokální akce rozrostl v událost, na kterou se sjíždí i posluchači z daleka. Lákadlem je především hudba alternativního a multikulturního rázu. V posledních letech Hradecký slunovrat zaznamenal takový úspěch, že se předhání v návštěvnosti se srpnovou místní lokalizací festivalu Hrady.cz.
Kašna na Městečku u hradeckého zámku.
Tip na výlet
Pohádkový zámek, ale i pohádková příroda
Když se řekne Hradec nad Moravicí, každému se ihned vybaví tamní zámek, který v jedné z anket vybrali návštěvníci jako „nejpohádkovější“. Ale Hradec zdaleka není jen zámek. Obrovským lákadlem je místní příroda. Zajímavostí a krásných míst je kolem města spousta. Stačí vyrazit po kterékoli značené turistické trase. Projít se mohou lidé třeba nad kopcem Hanuše až ke Svaté studni, Záviliším do Jakubčovic, kde vystoupají na rozhlednu Šance a odpočinou si na nově vybudovaných slunečních lázních. Mnoho skvělých procházek nabízí také zámecký park nebo okolí Žimrovic. Trasa vede i kolem řeky Moravice, kde mohou zájemci zavítat na technickou památku – Weisshuhnův kanál, který je dílem úspěšného podnikatele Carla Weisshuhna, který ho nechal v roce 1891 postavit jako zdroj elektřiny a vody pro svou továrnu na balicí papír a i pro splavování dřeva k výrobě papíru.
23
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
