„Vybudovat tuto nízkoemisní zónu ve vnitřním městě by bylo jednoduché, ale přinesla by minimální efekt, proto o ní v těchto místech vůbec neuvažujeme," vysvětluje pracovník odboru životního prostředí opavského magistrátu Albert Červeň.
Další možnost nabízí vytvoření nízkoemisní zóny v území, ohraničeném ulicemi Krnovská, U Jaktařské brány, Olbrichova, Nádražní okruh, Praskova, nám. Osvoboditelů, Ratibořská, Vrchní, Rolnická, U Dráhy a Palhanecká. Ani tuto variantu však město nepovažuje za optimální řešení. „Domníváme se, že převod části dopravy z ulice Nákladní Rybářská na komunikace Praskova Nádražní okruh, Olbrichova a Krnovská by přinesl zhoršení průjezdnosti v této oblasti, a tím by docházelo k překračování imisních limitů," konstatuje Albert Červeň.
Upozorňuje, že vzhledem k obdobnému počtu obyvatel by vytvoření nízkoemisní zóny nebylo účelné. Za jediný nástroj, který může město využít, považuje územní plán a vytváření objízdných tras mimo zastavěné území, případně územím s menším počtem obyvatel.
Nízkoemisní zóny jsou místa, ve kterých musejí vozidla splňovat příslušné emisní standardy. Pokud je nesplňují, nesmějí jimi projíždět nebo projedou jen za stanovený poplatek. Cílem je zlepšit kvalitu ovzduší v těchto oblastech. První takové zóny zavedlo v Evropě roku 1996 město Göteborg a od té doby je už vybudovalo nebo plánuje vybudovat osm evropských zemí.
Česko k těmto zónám přistupuje teprve letos. Jejich vybudování zvažuje například Praha, Plzeň, Ostrava, Karlovy Vary a také Klimkovice.
