Dá se říct, že je to prakticky nic proti ničemu. Všichni studenti mají za svou vysokoškolskou dráhu nějaké neřesti, ti ze Slezské univerzity se rozhodli je pod rouškou anonymity zveřejnit.

Přiznání jsou v naprosté většině případů vtipná, ale mnohdy také smutná. Čtenář každopádně musí mít na zřeteli, že taky nemusí být v žádném případě pravdivá. Přestože se někdy jedná o pomlouvání pedagogů, přispívající nikdy nezveřejňují konkrétní jména.

V příspěvcích se také často objevuje Mekka všech vysokoškoláků Music bar Jam. „Během těch tří let jsem strávila více hodin v Jamu než ve škole," přiznává se jedna studentka. „Na filosofii chodím jen proto, že s vyučujícím absolvuji přednášky v Jamu," říká zase jiná.

„Ukradla jsem příbory z Koruny a doma mám i pár skleniček z Jamu," svěřuje se zase vysokoškolačka, která pravděpodobně kromě Jamu navštěvovala také menzu v Koruně. Často ale také vysokoškoláci odkrývají svou vlastní laxnost: „Na OPF studuji už tak dlouho, že spolužáci, co se mnou začínali, už tam učí. Naštěstí ne mě." Nebo třeba chválí vzhled děkana: „Myslím, že máme nejhezčího děkana široko daleko."

Objevují se i takřka totožné vzkazy, kdy svého přednášejícího viděli studenti poprvé až na zkoušce nebo měli na přednáškách kocovinu.

Mezi příspěvky ale jednoznačně vévodí ten, kde student popisuje, kterak si dopřává kávu zadarmo. „Na kafe chodím zásadně do zasedací místnosti u vedení univerzity, kde se nachází automat zdarma. Káva z něj je lepší než z automatu za peníze dole v přízemí a dveře jsou skoro vždy otevřené a prostory nehlídané."

Univerzita se od recesní internetové stránky svých studentů distancuje

Vedení Slezské univerzity se distancuje od přiznání svých studentů na sociální síti Facebook, na níž vysokoškoláci anonymně zveřejňují svoje prohřešky spojené se studiem na akademické půdě.

„Protože se nejedná o informace zveřejněné na oficiálních stránkách Slezské univerzity, nemám důvod se k obsahu uvedených anonymních sdělení vyjadřovat," sdělil nám prorektor Slezské univerzity v Opavě František Koliba.

Někteří, kteří výroky studentů četli, upozorňují, že je nutno brát je se značnou rezervou. „Jsou dokladem nízké úrovně některých studentů. Takoví se ovšem najdou na každé vysoké škole," podotkl jeden z pedagogů SU, jehož jméno je redakci známo, který si však nepřeje být jmenován.