Kostel je obklopený hřbitovem, obehnaným kamennou ohradní zdí. Na jižní straně od kostela se nachází areál bývalé fary, který společně s kostelním vytváří přirozené malebné dominanty sídla. Kostel byl budovaný jako kamenná stavba s dřevěným stropem a v průběhu 19. století došlo k jeho přestavbě i rozšíření. V roce 1802 bylo provedeno zaklenuti a vybudování kůru. V roce 1854 byla k západnímu průčelí přistavěna cihlová věž a k jižní fasádě předsíň. Hrabě Camillo Razumovský se jako mecenáš také nenechal zahanbit.V roce 1895 daroval kostelu věžní hodiny, v roce 1915 nové varhany od krnovské firmy J. Riegel a v roce 1940 přispěl na další stavební opravy střechy, věžního okna, hodin a výmalby.

Nalevo od kostela v centru obce stojí objekt bývalé fary.

Jedná se o zděnou, cihlovou a omítanou přízemní budovu se soklem z lomového kamene a valbovou střechou. Původní vyhořela a znovu byla postavena v 18. století na náklady Náboženského fondu jako patrona a hraběte Jana Adama Tenczina. Byla přízemní a krytá šindelem. Ze strany kostela měla tři průchozí pokoje pro faráře a ze strany vesnice byl u vchodu pokoj kooperátora, kuchyně a čeledník Dveře u hlavního vchodu a do dvora byly dvojité se světlíky. Pod farářovými pokoji byl sklep s dveřmi z chodby a vedle jeho dveří se nacházely dveře na půdu, dlážděnou cihlami. V ní byl vytvořený prostor pro ukládání obilí. Na dvoře se nacházel dřevěný chlév, ovčín, kůlna na vůz, stáj, stodola, varna na vaření piva a studna. Podoba fary se za zhruba dvě stě let téměř nezměnila.

U kostela se nachází hřbitov s unikátním souborem funerálních plastik z 19. století.

Plastiky patřily bývalým majitelům hornovikštejnského panství – Arz von Vaseggůim, Závišům z Osenic, Skrbenským z Hříště a Razumovským. Základem byly náhrobky Skrbenských a Arz-Vaseggů z počátku 19. století. Koncem 19. století přibyla hrobka posledních feudálních držitelů vikštejnského panství, kterými byli Razumovští. Na hřbitově je pochováno sedm členů tohoto známého rodu – Gregor Razumovský se svou ženou Alžbětou a se svými syny Maxmiliánem a Léonem a Kamillo Razumovský s manželkou Marií.