Jak by také ne. Jejich dům bezprostředně sousedí s komínem, na němž čápi hnízdí. Z jejich zahrady je na čapí pár krásný výhled. Božena Gattnerová si jejich přílety a odlety každý rok pečlivě zaznamenává. A to už více než čtyřicet let.

„Nastěhovali jsme se sem v roce 1968. Za celou dobu nepřiletěli jenom dvakrát. Do 10. dubna jsou vždy tady. Nejprve dorazí samec a po něm přilétá i samice," pustila se do vyprávění Božena Gattnerová.

Letos do Skrochovic doletěli v pátek 29. března. Poprvé za pětačtyřicet let oba najednou. „Neměli jsme je tu dva roky. To kvůli tomu, že na hnízdě začala růst tráva. Hnízdo se změnilo v obrovský bochník, a aby ho bylo možno ještě používat, muselo se snížit. Navrhl jsem to našemu starostovi Františku Kučovi a pak se daly věci do pohybu," popisoval jednasedmdesátiletý Gerhard Gattner.

Před dvěma lety byl ke snížení hnízda použit jeřáb. Sejmula se vrchní část, která vážila téměř tunu. „Mrzí mě, že kousek za Skrochovicemi je Červený dvůr, kde čápi také vždycky byli. S hnízdem se tam stalo to samé co u nás, ale nikdo s tím nic neudělal. Teď už tam nelétají," kroutil hlavou.

Čápi jsou tady asi od padesátých let

Když se procházíte po zahradě Gattnerových, okamžitě vám dojde, že čápy žije celá rodina. U terasy mají dokonce dvě čapí makety, které zakoupili v Polsku. „Letos jsem se jich už zase nemohla dočkat. V momentě, kdy přiletěli, přišla jsem pod komín a povídala si s nimi," usmívala se Božena Gattnerová.

Čápi jsou ve Skrochovicích obrovskou atrakcí. Lidé, co jezdí kolem, se často zastavují a fotí si je. I díky nim naproti přes cestu okolo roku 1997 vznikla známá hospůdka U čápů. Podle vzpomínek obou manželů se dá téměř přesně vysledovat, jak dlouho v jejich obci hnízdí. „Lepenková fabrika skončila svůj provoz někdy mezi lety 1945 až 1968. Do té doby si zde hnízdo udělat rozhodně nemohli, protože se z komína kouřilo. Osobně si myslím, že od padesátých let jsou u nás," mínil jednasedmdesátiletý důchodce.

Rvačky s černým čápem

Gattnerovi se do Skrochovic přistěhovali. Začátky pro ně údajně nebyly jednoduché. Místní je totiž nechovali v moc velké oblibě. „Místní si mysleli, že jsem komunista, jenže já nikdy ve straně nebyl. Tvrdili, že ke komunistovi čápi nikdy nepřiletí, jenže my je tu za pětačtyřicet let neměli pouze dvakrát," popisoval.

Oba manželé mají čapí dvojici na očích každý den. Dokonale tak zmapovali jejich způsob života. „Nejkrásnější období nastává, když mají mladé. Ti se pak učí létat. Jejich rodiče se vždycky usadí na sloupech vysokého napětí a všechno sledují zpovzdálí. Podle našich zápisků měli nejvíce čtyři mláďata," poznamenala Božena Gattnerová.

Její manžel se však na závěr zmínil také o jedné hrozbě: „Naše čápy zde pravidelně obtěžuje černý čáp. Přiletí ke hnízdu a dochází i ke rvačkám."

Petr Dušek