Jsou tři, bez deseti centimetrů dva metry vysocí, mají bronzový povrch navozující pocit zlatého peří a otáčejí hlavami, ve kterých svítí oči. Staly se jedním ze symbolů Opavy a snad každý host ve městě je navštíví. Původně měli být zhotoveni ze slezského mramoru, ale nakonec zvítězila varianta kovová.

Elektrické osvětlení a otáčivé hlavy rozpohybované motorkem a elektronikou ale zůstaly. Město stály tři miliony sto tisíc korun včetně práv na ně.

„Obří Ptáci Kurta Gebauera sedí, procházejí se či hledají potravu na Ptačím vrchu. Když se zešeří, jejich světlá barva bude na tomto vršku ještě dlouho patrná a za tmy se jim rozsvítí oči… Ptáci jsou na první pohled snadno čitelní, na druhý pohled vnímáme jejich tajemství… Ani toto místo dosud nemá příliš mnoho důvodů své existence, není ničím určené, cosi mu chybí…

Gebauerovi Ptáci by přinesli tomuto prostoru výrazné odlehčení a dali by mu smysl. Umístění ptáků je i vtipným komentářem lidového označení tohoto místa,“ tak kdysi popsal záměr osadit v Opavě sochy Martin Klimeš při představení v roce 2004 v rámci prezentace Nová místa.

Jeho slova pak čas jen potvrdil. Ale pohled umělců a milovníků krásy je jen jeden. Jiný pohled na věc mají vandalové. A tak ptáci na „Ptačáku“ už měli ukroucené nebo zablokované hlavy, pro partičky puberťáků se staly křeslem při večerních sedánkách, a také prý na ně byl uspořádán lov prakem. Naštěstí ale ptáci přežili, neodletěli do teplých krajů, zůstali věrní Opavě a dnes stráží děti hrající si na hřišti pod nimi.