Jaký unikátní prvek získala stoletá budova v centru Opavy?

Jaké výzvy museli stavitelé překonat při rekonstrukci historického domu?

Proč je dřevěná nástavba v centru města považována za budoucnost stavebnictví?

Dům u nově zrekonstruovaného parkoviště v opavské Masařské ulici přitahuje pozornost nejen svou bohatou a pohnutou historií. Nese v sobě všechny hezké, ale i ty tragické stopy.

„Postavil ho můj pradědeček a jeho navrácení se už nedožil. Zpátky ho dostala moje babička, a nyní se o něj s tátou staráme my. Je jediným hmatatelným odkazem naší kdysi velké opavské rodiny, která tady vlastnila krásný obchodní dům, druhý největší po Bredě,“ upřesňuje pravnučka původních majitelů Klára Dvořáková.

Historická budova má svá specifika, která mírně komplikovala zejména přípravu prací. Další výzvou bylo krátkodobé blokování okolí domu těžkou technikou a jeřábem. Tuto situaci se podařilo úspěšně řešit především díky vysokému stupni prefabrikace panelů NOVATOP. Aby se panely zdlouhavě neskládaly až na stavbě, byly jednotlivé části nástavby připraveny ve výrobě a nad městem se pak na jeřábu, ve výšce přes dvacet metrů, vznášely celé místnosti nebo jejich významné části.

Náhodní chodci sledovali akci s překvapením a montážní tým i pracovníci z výroby s netajeným napětím. „Projekt byl pro nás výzvou jak z pohledu projekčního, tak výrobního. Vyzkoušeli jsme si na něm první prostorovou prefabrikaci dřevěných modulů a vysoký stupeň prefabrikace našich speciálních střešních elementů NOVATOP, které výrazně zkrátily výstavbu a zábor ulice na místě. V dřevěných nástavbách v centrech měst vidíme budoucnost. Nepotřebují nový pozemek, nepřetěžují původní stavbu, zhodnocují nemovitost o další nájemní prostory a získávají novou střechu, na kterou jdou umístit solární panely,“ přibližuje výhody takového řešení technický specialista výrobce systému NOVATOP Radek Oslizlo.

Budova v Lazebnické ulici číslo 3 byla postavena před téměř sto lety a za svůj neobvyklý tvar vděčí původní zástavbě ve svém okolí. Situovaná byla ve vnitrobloku hustě zastavěného centra města. Sloužila obchodnímu domu Herrmann & Vogel, který vznikl krátce před založením Československa a úspěšně přežil první světovou válku. Brzy po jeho dokončení přišla světová hospodářská krize, kterou však dům i jeho majitelé překonali. Do podoby domu i historie jeho židovských majitelů se výrazně zapsala druhá světová válka. Rodina Otto Vogela se do města už nikdy nevrátila a zavražděna byla i většina rozvětvené rodiny Ervína Herrmanna. Přežili pouze Ervín s manželkou Kitty a dcerou Evou.

Samotná tvář domu v Lazebnické byla válkou též nenávratně změněna. Z původně úzké uličky se stal otevřený prostor, jemuž dominuje právě tento po válce výrazně poškozený dům. Podruhé o něj rodina Herrmannových přišla po roce 1948, tentokrát ne pro svůj židovský, ale buržoazní původ a dům se na dlouhých čtyřicet let stal veřejným majetkem. Po roce 1990 ho Eva Herrmannová získala zpět a se synem Michalem mu vraceli důstojnou podobu, Jejich snažení už směřovalo k současnosti. V domě sídlí dvě úspěšné opavské firmy, několik nájemníků a na střeše domu nyní vznikl unikátní prostor, postavený z českých dřevěných CLT panelů.