Schopný mletí mouky byl ještě v roce 1953. Tehdy byl ve vlastnictví rodiny mlynáře Vincence Jaroně a státu byl předán v už dost zanedbaném stavu.

Péči Vlastivědného zařízení okresu Opava se sídlem v Hradci nad Moravicí a následně Správy zámku v Hradci nad Moravicí sice přežil, ale ve velmi špatném technickém stavu. Záchranný kruh mu v roce 1974 hodilo kravařské JZD, které ho vybavilo novými křídly a novou střechou.

Interiéru se však opravy tehdy netýkaly. Roku 1985 byl mlýn Krajským střediskem Státní památkové péče a ochrany přírody v Ostravě jako správcem nemovitých zařízení převedený do majetku Jednotného zemědělského družstva Hlavnice.

NADŠENCI POSTAVILI MLÝN ZNOVU „NA NOHY"

V roce 1986 vytvořila skupina nadšenců, vedená Milanem Hrabánkem, základní organizaci Českého svazu ochránců přírody. Prioritně se zaměřili na záchranu starého mlýna a dotace jim to umožnily. V rámci celostátní akce Brontosaurus opravili s pomocí podobně zaměřené mládeže z celé republiky jediné dva objekty, které se zachovaly – mlýn a stodolu.

V dalších letech byla vybudována ještě obytná mlynářská chalupa, sloužící muzejním účelům i ubytování pro přírodovědce. Raabův mlýn však už v současné době původnímu účelu sloužit nemůže, protože mu chybí příslušné technické zařízení interiéru.

NA POZEMKU SE ZABYDLELY ŠPÝCHARY

Součásti areálu tvoří od roku 1992 dva zachovalé dvoupatrové špýchary z 19. století, které sloužívaly jako sklad obilí. Původně měly být součástí kobeřického přírodního skanzenu slezské lidové architektury, ale k jeho vybudování už nedošlo. Oba špýchary byly rozloženy na části a poškozené díly nahradily nové.

V tomto stavu byly převezeny do Hlavnice a znovu smontovány do původní podoby. Zanedlouho k nim přibyl ještě třetí špýchar pocházející z obce Loděnice. Původní větrný mlýn i tři přivezené špýchary tvoří součást snahy základní organizace Větrný mlýn Českého svazu ochránců přírody o zachování části lidové architektury.

Raabův mlýn má několik zvláštností uváděných v odborné literatuře. Sloupcové mlýny mívají většinou jedno mlýnské složení pro pohon jedné dvojice mlýnských kamenů. Raabův mlýn měl dvě mlýnská složení a k pohonu sloužily dvě dvojice mlecích kamenů při použití dvou palečných kol na jedné hřídeli.

Tato výjimečnost má podle všeho původ v konstrukcích mlýnů v nedalekém polském Slezsku. U větrných mlýnů se otáčení z pohledu zepředu většinou odehrává proti směru hodinových ručiček, kdežto křídla Raabova mlýna se točí opačně.

MYŠLENKY NA EXPOZICI PŘERUŠILA RESTITUCE

Zamýšlená expozice o vývoji mlynářského řemesla opavského okresu měla být zajištěna na zámku v Hradci nad Moravicí v oblasti vzniku a historicko–technického vývoje větrných mlýnů a v areálu hlavnického Raabova mlýna na volném prostranství a v současných zastřešených objektech v praktické rovině.

Pod střechou měly být umístěny drobnější exponáty, například síta, mlynářská zařízení, nádoby nebo různé modely a větší předměty, mimo jiné palečné kolo s hlavním hřídelem, podstavec mlýna nebo mlýnské kameny patřily na volné prostranství.

Plánovaná expozice větrného mlynářství se snažila zachránit poslední památky na minulou dobu a představit veřejnosti větrné mlýny jako velmi vyspělá technická zařízení své doby. Restituce plány zastavila a větrný mlýn v Hlavnici znovu chátrá.