Lázně založil kolem roku 1810 Jan z Rendzina. Nechal upravit tři staré minerální prameny. O rok později postavil ještě první jednopatrový lázeňský dům a zemřel.

Záměr vybudovat lázeňský areál dokončil v roce 1814 jeho zeť Jan von Arz-Vasegg dostavěním lázeňské budovy a postavením dalších dřevěných objektů. V květnu téhož roku se zde ubytovávají první lázeňští hosté.

V roce 1859 vybudoval nový majitel Felix Arco další pramen. Roku 1884 od něj lázně koupil Karl Weisshuhn a zrenovoval budovy, vybudoval přístřešky pro ochranu hostů před deštěm, postavil rozhlednu Karlův vrch a fontánu. O největší rozkvět lázní se však zasloužil hrabě Camillo Razumovský, který je koupil roku 1895 a kompletně zrenovoval, rozšířil a znovu spojil s panstvím Melč - Horní Vikštejn.

Počátkem 20. století byly lázně, disponující moderními budovami a léčebným zařízením, na vrcholu svého rozkvětu. Sloužily k léčení nemocí srdce, neurastenie, revmatismu, nespavosti a poruch látkové výměny. V lázních bylo zhruba 120 pokojů s přibližně 200 lůžky, na kterých se vystřídalo v průměru 800 pacientů a okolo pěti tisíc lázeňských hostů ročně.

Po první světové válce Razumovští obnovili v lázních předválečný komfort i služby. Rok 1940 byly ale pro nově vybavené lázně jejich poslední sezonou. Během okupace v nich bylo výcvikové středisko pro Hitlerjugend a v průběhu války zajatecký tábor. Snaha obce Staré Těchanovice o obnovení lázeňského provozu po válce byla marná.

Budovy sloužily nejdříve jako dětská ozdravovna a pak jako letní odborářské rekreační středisko. Celoroční provoz byl zaveden až po rekonstrukci vytápění v 70. a 80. letech. Zotavovna ROH Mír byla po roce 1989 převedena na společnost OREA, která ji k rekreačním účelům využívala až do roku 1993.

Od roku 1994 jsou všechny objekty v areálu z nedostatku peněz uzavřeny a chátrají i přesto, že téměř všechny byly v roce 2006 zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek ČR a nyní jsou na jejím seznamu nejohroženějších památek.

(zdroj: Ohrožené památky Opavska)

Za poskytnutí fotografie děkujeme webu StaráOpava.cz. Další fotky (nejen) Jánských koupelí najdete zde.