První myšlenka o zřízení jezuitské koleje vzešla od Albrechta z Valdštejna, ale doba jí tehdy nepřála. Jezuité dvakrát Opavu opustili, ale v roce 1625 jejich význam rostl. Významnou událostí bylo v roce 1631 založení jezuitského gymnázia.

Výuka v něm byla bezplatná a posluchači i absolventi byli osvobozeni od poddanských závazků. Krátkou dobu v něm pobýval tehdy třiapadesátiletý český historik, literát, zeměpisec a pedagog Bohuslav Balbín, který patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého baroka.

Po zrušení jezuitského řádu koupili v roce 1773 budovu jezuitské koleje slezské stavy a gymnázium v ní ponechali. Mělo na svou dobu vysokou úroveň a latina byla jako vyučovací jazyk časem nahrazena němčinou. Škola byla šestitřídní a novými předměty byly řečtina, zeměpis, dějepis a přírodopis.

Od roku 1849 bylo zavedeno nepovinné vyučování češtiny a od roku 1852 přibyl tělocvik.

GYMNÁZIEM PROŠLI ZNÁMÍ STUDENTI I UČITELÉ

Po zavedení povinné školní docházky v roce 1774 dostávali nejlepší studenti pozlacené pamětní mince s vyobrazením císařovny Marie Terezie a bohyně Minervy. Studenti je vždy na začátku školního roku nosili připevněné na hrudi.

Na škole studovali v letech 1835 až 1840 nositelé později zvučných jmen – hudební skladatel Pavel Křížkovský, politik Hans Kudlich a přírodovědec Johann Gregor Mendel. K vyučujícím patřil i představitel Opavského besedníku Antonín Vašek.

V roce 1820 byl v jezuitské koleji během Opavského kongresu ubytován císař František I. Od roku 1862 patřilo opavské gymnázium významově do nejvyšší skupiny gymnázií v celé monarchii. O dvacet let později, v roce 1883, založila Matice opavská ve spolupráci s Ústřední maticí školskou české gymnázium. které bylo jediné v Opavě i ve Slezsku.

Jeho prvním ředitelem byl středoškolský profesor, filolog a historik Vincenc Prasek.