Jednou z nich je i člověk úzce spjatý s Hradcem nad Moravicí Karel Max Lichnovský (1860 - 1928), jemuž patřil hradecký zámek.

Právě on se stal v roce 1912 německým velvyslancem v Londýně na doporučení německého císaře Viléma II. Vyhovoval především svým starošlechtickým původem, knížecím titulem, dokonalou znalostí jazyka, moderními a zároveň demokratickými názory.

I přes osobní přátelství s německým císařem, které vrcholilo císařskou návštěvou v Hradci nad Moravicí a v Chuchelné v září 1913, lze s odstupem času tvrdit, že z německé strany se jednalo již od počátku o diplomatický kalkul, který měl za cíl Angličany uklidnit před nastávajícím válečným konfliktem.

Nový velvyslanec věren svému přesvědčení se brzy stal v londýnském diplomatickém životě důležitou osobou.

Spolu se svou manželkou Mechtildou se mu podařilo získat mnoho významných osobností kulturního, společenského a politického života. Snažil se vytvářet dobré vztahy mezi Anglií a Německem a hledat mírové řešení sporných otázek.

To se mu dařilo a ještě několik týdnů před sarajevským atentátem byl honorován čestným doktorátem v Oxfordu. Jeho úsilí však již nevyhovovalo sílícímu německému militarismu, a proto mu byly utajovány důležité informace.

Vyhlášením války mezi Anglií a Německem byl velmi zaskočen.

Zatímco se s německým velvyslancem Angličané loučili s nezvykle vysokými poctami, byl v Berlíně přijat velmi chladně a vyhlášení války mu bylo dáváno za vinu. Byla mu znemožněna možnost se obhájit, a proto v roce 1916 sepsal zprávu pro své blízké přátele s názvem „Moje londýnská mise".

Zřejmě nedopatřením se tato jeho zpráva dostala na veřejnost. Vyvolala zděšení ve vládnoucích kruzích a autorovi hrozilo soudní líčení.

V roce 1917 byla zveřejněna ve Spojených státech a stala se součástí poválečného odsouzení Německa za rozpoutání 1. světové války, tenkrát zvané Velká válka.

Karel Hanák, starosta Hradce nad Moravicí

Vzpomínka Karla Hanáka

„V únoru 1974 jsem byl jako voják základní služby na brigádě v papírnách Štětí. V době přestávky jsem si vylezl na jednu z hromad se starým papírem, sedl si tam, svačil a koukal, co všechno se dává do sběru. Mému pohledu neušla útlá brožura, kde jsem na obalu zahlédl jméno Lichnowský.

Byla to „Moje Londýnská mise", která vyšla česky v roce 1919 pod názvem „Memoiry knížete Lichnowského." Mám ji dodnes."