Drobnou architektonickou změnu přinesl zámku v letech 1815 až 1844 hrabě Gabriel Rudzinský a v letech 1911 až 1914 ho vlastnil kravařský rodák, poslanec Felix Luschka.

V roce 1918 připadl Centrální hospodářské společnosti pro Moravu a Slezsko a od roku 1921 byl pod správou československého státu. V této etapě v něm sídlila hospodářská škola.

Osud pak na tuto památku seslal dvě tragédie. V roce 1937 ničivý požár a v roce 1945 bomby při bojích Ostravské operace.

SOUČASNÁ PODOBA VYCHÁZÍ Z RADIKÁLNÍ PŘESTAVBY

Nový projekt vrcholně barokní přestavby mohl vycházet ze staršího raně barokního zámku a za autora je považován Johann Lucas Hildebrand nebo někdo z jeho okolí. Přestavbu provedl opavský stavitel Georg Gabriel Gans, o sochařskou výzdobu portálu a kaple se podělili sochař Jan Jiří Lehner a malíř František Řehoř Ignác Eckstein.

Hospodářské budovy zámku byly odstraněny kolem roku 1760 a další úpravy exteriéru z popudu hraběnky Eufemie Renardové se datují do poloviny 19. století. Mozaiková dlažba v prvním patře s jejím erbem přežila jako jeden z mála dochovaných prvků ničivý požár.

POD OŘEŠÁKEM PRÝ PLAKALA SAMOTNÁ MARIE TEREZIE

Přestavba zahrnovala i vybudování zahrady francouzského typu, jejímž pozůstatkem je alej vedoucí od města k severnímu zámeckému průčelí. Ve východní části byl začátkem 19. století postupně budován krajinářský park s několika umělými rybníky.

Na východ od zámku se na přelomu 18. a 19. století zahrada postupně rozšiřovala do okolní lesní krajiny, která do přírodního zámeckého parku vnesla romantiku. Během války dokonale zpustl a krásu solitérních stromů i skupin v rozsáhlých paloucích obnovila až rozsáhlá rekonstrukce z roku 1965.

O černém ořešáku před jižním průčelím zámku se traduje, že prý pod ním v roce 1742 plakala Marie Terezie nad porážkou ve válce s Bedřichem Velikým.

DNES ŽIJE ZÁMEK HLAVNĚ KULTUROU A SVATBAMI

Rozsáhlejší opravy se těžce zkoušený zámek dočkal až mezi lety 1955 a 1970. Po dokončení rekonstrukce byl zámek majetkem ostravského Muzea revolučních bojů a osvobození a byla v něm umístěná expozice Ostravská operace.

V roce 1990 ho převzalo město a zřídilo v jeho prostorách regionální muzeum se stálou expozicí. Slavnostní sál je využíván ke kulturním akcím i svatebním obřadům. Na nádvoří stojí busta německého spisovatele Josefa von Eichendorfa, který se narodil roku 1788, tedy v době, kdy Kravaře už tomuto rodu nepatřily.

Zámek v Kravařích