Je zásobárnou pitné vody pro Ostravsko a Opavsko, a proto v ní platí zákaz plavání i vodních sportů, využívat ji rekreačně mohou jen rybáři. Kromě zásobování surovou pitnou vodou vylepšuje v případě potřeby nízké průtoky a snižuje povodňové průtoky v Moravici.

Přehrada je svou plochou přes tři sta hektarů a délkou i výškou hráze druhá největší na severu Moravy. Kromě dalších úkolů chrání okolí před povodněmi a v současné době je propojená s nedalekou přehradou Slezská Harta, sloužící vodní rekreaci.

PŘEHRADU ZVIDITELNIL TELEVIZNÍ SERIÁL

Pro ostravské televizní studio napsal dramatik Jaroslav Dietl v polovině osmdesátých let devítidílný seriál Velké sedlo, odehrávající se právě na Kružberské přehradě. Přes mnohé faktické nedostatky se autor snažil divákům přiblížit život lidí pracujících na vodním díle.

Protagonistou celého příběhu byl hrázný Palyza, ztvárněný Pavlem Novým, který měl představovat ideálního člověka své doby. Veškeré pracovní i soukromé aktivity věnoval zvelebování přehrady a ekologické výchově mládeže. Neměl čas na svůj vlastní domov ani na manželku, která ho zase měla víc, než se jí líbilo.

Tak dlouho ji nechával doma samotnou, až mu utekla s mužem, který na ni čas měl. Příběh byl zasazen do krásného kouta přírody, kterou Kružberská přehrada a její okolí nabízí.

LÁKADLEM JSOU TAKÉ CVIČNÉ SKÁLY

Východním směrem od přehradní hráze jsou skalní útvary, využívané horolezci jako cvičné stěny. Kružberské cvičné skály jsou výchozem hornin starších formací, obnažených erozí při zahlubování koryta Moravice. Tvoří je zejména břidlice a droby s mnoha přechodovými strukturami.

Skála je místy velmi lámavá, bohatě vrstvená, takže poskytuje velké množství variant výstupů. Návštěvníci mohou u cvičných skal parkovat u hospody, odkud to mají k cíli už jen několik minut chůze.

KRÁTKÝ POHLED DO HISTORIE PŘEHRADY

Katastrofální záplavy v letech 1902 a 1903 přinesly Zemi slezské velké škody, pro které se musela na dlouhé roky zadlužit. Přišlo doporučení na stavbu přehrad, včetně kružberské, ale kartami zamíchala první světová válka, která záměr oddálila.

Poté byla doporučena stavba šestnácti přehrad, z nichž ta kružberská měla být druhá největší hned po přehradě u Spálova. První světová válka všechny plány oddálila. Příprava stavby pak byla pozastavená druhou světovou válkou a v roce 1948 byly zahájeny práce na přístupových cestách.

Budování přehrady na řece Moravici u obce Kružberka bylo zahájeno v roce 1950 a dokončeno v závěru roku 1955. Její stavitel Jan Čermák bydlel během stavby ve Weisshuhnově vile Friederika, stojící nad přehradou, a proměnil ji v muzeum majitelovy pravnučky, slavné Joy Adamsonové.

Jeho úsilí zachovat památky na ni dalším generacím však zmařil požár, který vilu v devadesátých letech minulého století zachvátil.

Kružberská přehradatyp hráze: betonová tížní
podloží hráze: skalní
max. hloubka: 31 metru
výška hráze: 34,5 m
povodí nádrže: 567 km2
objem nádrže: 35,5 mil. m3
zatopená plocha: 280 ha
délka záplavy: 9 km
přítok: řícka Lobník