Institucí, nejvíce prosazující zájmy Slezska, je Matice slezská. Původně se jmenovala Matice opavská a vznikla v roce 1877. Její poslání bylo vlastenecké, podporovala zakládání knihoven, vydávání knih, zvelebování českých škol.

Zasloužila se o vytvoření českého gymnázia, muzea a vzdělávání vlastivědných pracovníků. Což bylo v oblasti, kde převládal silný německý živel, velmi důležité. Matice opavská podporovala také vznik českého školství v Moravské Ostravě.

Jednou z hlavních postav spolku byl český vlastenec, učitel a národopisec Vincenc Prasek (na snímku). Matice byla aktivní až do roku 1943, kdy ji německé úřady zakázaly.

Vincenc PrasekRUŠENÍ A OBNOVA

Po druhé světové válce došlo k její obnově a rozsáhlé kulturní a vlastenecké činnosti, jenže únor 1948 přinesl nový zákaz. Komunisté měli ve svém ideologickém programu nalinkován internacionalismus, který považovali za protiklad národovectví.

Okresní výbor KSČ v Opavě rozhodl, že Matice opavská bude zrušena, nicméně Okresní národní výbor byl smířlivější. Matice opavská pak splynula se Slezským studijním ústavem v Opavě a z tohoto důvodu její činnost víceméně utichla.

V lidech ovšem vlastenectví dřímalo nadále (tehdy jako dnes) a v roce 1968 došlo především zásluhou Jaromíra Kaluse k obnově tohoto spolku. Koneckonců to byla doba národního vzepětí. Organizací bylo víc, působila například Matice těšínská, která měla sídlo ve Slezské Ostravě, později chtěla působit na Hlučínsku. Pak došlo k rozumnému kroku, obě organizace se spojily a vznkla Matice slezská.

Rozdělena byla na dvě oblasti: na Opavsku se zaměřovali spíšen na kulturu, ti druzí zase na oblast národopisnou.

OBNOVA MATICE

Jenže v roce 1972, když nastoupila tuhá normalizace, komunisté činnost Matice opět zakázali. Tentokrát definitivně. Ale myšlenka regionálního vlastenectví byla pořád velmi silná, takže už v prosinci 1989 bylo rozhodnuto o pokračování činnosti Matice slezské. Obnovily se také matiční organizace ve Slezské Ostravě Tam se o to zasloužil J. Teichmann.

Matici slezské byl komunisty zabaven značný majetek, zvláště domy a pozemky, na Karvinsku vlastnila dokonce kutací právo, mohla si otevřít důl. Jenže vznesené restituční nároky nebyly uznány údajně proto, že Matici slezskou nelze uznat za právního nástupce předchozí Matice opavské.

Spory se táhly léta a je tomu tak dodnes. V podstatě nedostali nic, nebyla tu politická vůle. Víme-li, jak mohutně se v této oblasti podvádělo, je to smutný a nespravedlivý závěr. Zvláště když uvážíme, k čemu měl tento vrácený matiční majetek sloužit.

Charakteristický je stav v Bílovci, kde si matice v tomto silně poněmčeném městě postavila před válkou Českou besedu, dodnes velmi pěkný secesní dům. Radnice v roce 2006 rozhodla, že tuto jedinečnou historickou památku spjatou s dějinami města zbourá a udělá místo pro stavbu supermarketu.

To vyvolalo odpor, lidé sepisovali petici, aby tento objekt nebyl zbourán. K petici proti bourání, kterou příznivci matice tehdy podepisovali, řekl jeden z nejvyšších tehdejších představitelů Bílovce: „Matice slezská? To mi nic neříká." Dnes Česká beseda v Bílovci patří městu a je centrem spolkové činnosti.

K tomu jen tolik, že hlavním střediskem pro pořádání kulturních akcí pod záštitou Matice slezské je národopisný areál v Dolní Lomné, kde se uskutečňují folklorní slavnosti, často i mezinárodní. Přes všechny peripetie žije Matice slezská i po sto čtyřiceti letech.