Ta však byla přístupná jen mužům, a nejen proto můžeme dnes již říci, že požár plovárny v roce 1895 napomohl rozvoji plaveckého sportu ve městě. Městská rada schválila na nejbližším zasedání urychlenou výstavbu nového koupaliště na louce Dolního dvora.

Nový bazén uvedený do provozu následující rok byl dlouhý 100 a široký 16 metrů. Za pokrok můžeme také označit skutečnost, že polovina bazénu byla zpřístupněna i ženám. V letech 1930 až 1931 se začalo intenzivně budovat v místech původní plovárny nové koupaliště, které slouží dodnes.

Slavnostní otevření moderního plaveckého areálu 28. června 1931 bylo pro město významným dnem. Jeho projektant Otto Reichner označil projekt za součást širšího konceptu Opavy jako příjemného místa k bydlení.

Propagační časopis ČSD z roku 1936 se dokonce o koupališti zmiňuje jako o nejkrásnějších a nejmodernějších lázních v zemi Moravskoslezské.

Funkcionalistická budova v sobě ukrývala převlékárny, kavárnu, kiosky, ale i kadeřnictví a kosmetický salon, místnosti pro masáže a dokonce i letní byty. Železobetonový bazén o rozměrech 100 x 25 metrů byl opět rozdělen.

Tentokrát však na část pro plavce a neplavce. Plovárnu obklopovaly brouzdaliště, skluzavky, skokanské můstky, prostory ke slunění, travnaté terasy i písčité plochy, hudební pavilon a tribuny pro diváky.

Na střeše budovy bylo dokonce nudistické oddělení. Ačkoli působí dodnes areál koupaliště velkoryse, jde pouze o dílčí část původního záměru. Komplex měl zahrnovat výstavní budovu, stadion s běžeckou dráhou, tenisové kurty.

Součástí tohoto konceptu bylo i fotbalové hřiště otevřené téhož roku.

(Zdroj: Mgr. Martin Pelc, PhD)

Radim Kotala