Opavští pekaři platili městu za jejich užívání po jednom zlatém a kromě toho dávali na Nový rok opavským starostům i městskému písaři po jednom bochníku chleba.

Mezi cechovními mistry a tovaryši však vznikl dlouholetý spor, který marně hasila městská rada s purkmistrem i české privilegium císaře Rudolfa II. z roku 1581. Krámy byly sice brzy přemístěny rovnou pod městskou radnici, ale v Pekařské ulici zůstalo dvacet stánků, ve kterých pečivo prodávali přespolní pekaři.

Tím vznikla konkurence volného pekařského trhu.

Dominikánský klášter přitahoval požáry

Dominantou ulice je bývalý dominikánský klášter s kostelem sv.Václava, založený kolem roku 1291 opavským vévodou Mikulášem, který byl synem českého krále Přemysla Otakara II.

Stavba v gotickém slohu byla zasvěcena přemyslovskému rodovému světci Václavovi a pozůstatky původního stavebního slohu se nacházejí v mohutných kamenných pilířích kostelní lodi a v okenní kružbě na severní straně presbytáře. V kapli sv. Dominika byly objeveny gotické fresky z doby kolem roku 1340.

České bohoslužby se konaly od nejstarších dob v kapli sv. Kříže, známé dnes jako Moravská kaple a svatý Václav byl devatenácti oltáři a dvěma kaplemi ve své době nejbohatším a největším kostelem v Opavě. Od poloviny 16. století patřil klášter s kostelem do správy polské provincie, a většina mnichů byla proto polské národnosti. Všichni vymřeli roku 1536 na mor.

Jejich přítomnost dodnes připomíná název přilehlé uličky Mnišská, kde měl v 16. století dům český spisovatel Václav Lichnovský. Jeho potomkové byli pak držiteli hradeckého panství. Poprvé klášter vyhořel v roce 1556 a během 17. století ještě dvakrát.

V letech 1723 až 1735 byl přestaven do barokního slohu a při vpádu Prusů do Opavy v roce 1758 znovu vyhořel.

Na ulici bydlel i strýc Leoše Janáčka

Po likvidaci městských hradeb byla Pekařská ulice prodloužena a pro tuto výstavbu v ní byla roku 1836 postavená nová jednopatrová budova c. k. zemského stavebního ředitelství.

Finanční zajištění stavebních akci zprostředkovaly různé peněžní ústavy, například filiálka c. k. rakouského úvěrního ústavu se směnárnou, opavská záložna, c. k. fiskus, později zemědělská a průmyslová moravská banka a zemědělská a průmyslová banka německá.

V budově číslo 33 měli Fromové Český velkoobchod s ruským čajem, rumem a sodovou vodou, stavební ruch využil K. Schmack ke zřízení firmy stavebního a uměleckého zámečnictví a v domě č 348 se roku 1890 usídlil Vincenc Janáček, strýc hudebního skladatele Leoše Janáčka.

Na hranicích města Opavy se Pekařská ulice v prostoru pivnice Na Růžku spojovala s ulici Pilštskou. V době stupňujícího se německého šovinismu byla Pekařská ulice přejmenována na Bismarckovou, po vzniku Československa se znovu stala Pekařskou, od počátku 50. let do roku 1990 nesla jméno komunisty Jana Švermy a od roku 1990 je znovu Pekařská.

(zdroj: Náměstí a ulice města Opavy)