Od roku 1424 vlastnili panství Falklové z Čochendorfu, kteří na něm postavili tvrz, o které je první zmínka z roku 1517, kdy byla Dětochem z Čochendorfu i s panstvím postoupena Jindřichovi z Děhylova. Za šedesát let nato byla tvrz Albertem z Vrbna přestavěna na renezanční zámek, jehož součástí byl rozsáhlý statek, mlýn, rybník a hájenka.

Pod zámkem byl ještě panský dvůr s velkým ovčínem, pivovarem a lihovarem, který v roce 1638 postihl velký požár. Následujícími majiteli byli Tvorkovští z Vrbna, Bruntálští z Vrbna a italský rod Gianninni, hraběcí rod Wilczků panství vlastnil až do roku 1945. Zámek byl osvobozovacími boji druhé světové války v době Ostravské operace téměř zničen.

S odstupem času je možné říci, že zcela, protože jeho další životnost trvala pouhý rok, kdy působil v nepoškozené části jako místo výuky. Válka totiž silně poškodila celou obec a místní obyvatelé si zámecké sutiny rozebrali jako stavební materiál k vybudování domů.

Válečné události zámek v Dobroslavicích dlouho nepřežil.Zdroj: Deník / Veronika Bernardová

Samotný zámek připomíná barokní váza

U zámku byla rozlehlá zahrada, na kterou jihovýchodním směrem navazoval rozsáhlý zámecký park, založený za působení Josefa Czaderského v letech 1813 až 1819. Byl vybudovan v anglickém stylu a jeho součástí byl altán, dva zděné letohrádky a stáje pro koně. Nad Děhylovským potokem byl postavený kamenný most, své místo měla i kaple a za ní pokračoval až k silnici ve směru na Opavu rozsáhlý ovocný sad. Park byl obehnaný kamennou zdí a k zámku patřilo i zahradnictví, které se udrželo do současnosti.

Po druhé světové válce byla část parku rozparcelovaná pro výstavbu nových rodinných domů. Shrnuto – u parku je k vidění sloup se sochou Panny Marie z 19. století jako dar hraběte Wilczka, který je kulturní památkou, v parku se nachází dekorativní váza v barokním stylu z 19. století a zřícenina mostu přes Děhylovský potok z přelomu 19. a 20 století. Nově přibyly i tenisové kurty a zámecký park je kulturní památkou.

U parku stojí smírčí kříže

Naproti zámeckého parku stojí prakticky vedle sebe dva smírčí kříže z blíže neurčené doby 15. až 16. století. Dokazují, že obec byla tehdy poněkud hříšná, protože tyto kříže bývaly zhotovené jako součást trestu za násilný čin. Na levém kříži je vyrytý široký nůž a na pravém zase dnes už obtížně viditelná střela z kuše, takže není pochyb o tom, jakým způsobem poslali vrahové své oběti ze světa. Nedošlo však k tomu u parku, oba smírčí kříže stály původně úplně jinde. Kříž se střelou byl postaven přímo v zámeckém parku a kříž s nožem na místě mezi hlučínskou štěrkovnou a řekou Opavou.