Postaven byl koncem 16. století na místě původních dřevěných domů. Budova s typicky širokým vstupním klenutým mázhausem, zdobeným štukovými žebry a zrcadly, je typickým příkladem tehdejšího měšťanského stavitelství.

V době vzniku bylo jeho přízemí využíváno k řemeslné i obchodní činnosti a majitel v něm provozoval tak zvaný vinný šenk. V patře byly byty, které venkovská šlechta obvykle využívala při svých pobytech ve městě.

V roce 1770 byla majitelem objektu rodina pláteníka Demela a vlastnila ho až do třicátých let minulého století. Pro zajímavost – z této rodiny pocházel pozdější těšínský starosta Johan Demel.

V 19. století prošel dům U Bílého koníčka přestavbou a jeho mázhaus byl zrušen. Obnoven byl až v dalším století během památkových rekonstrukcí. Po druhé světové válce se správcem domu s vinárnou a pivnicí stal Antonín Střílka.

Vinárna byla v provozu až do sedmdesátých let, pak byla přebudovaná na pivnici. Na fasádě domu, jako jediného z historických domů v Opavě, zůstalo do současnosti zachováno domovní znamení, znázorňující bílého koně ve skoku. Budova prošla roku 2005 další rekonstrukcí a pyšní se titulem Fasáda roku.

CO BYL MÁZHAUS?

Mázhaus (máz – starý pivní objem, haus – německy dům) je velká klenutá místnost v přední části přízemí patrového gotického nebo renesančního měšťanského domu. Určena byla hlavně k obchodní činnosti a především s právem vaření a výčepu piva, které měla ve středověku většina měšťanských domů.

Její umístění v přízemí byla nutnost, protože obchodování bylo nedílně spojeno se sklepy a dvorem.