Měla roubenou studnu s kanálem z břidlicových ploten, a někdy se jí proto říkalo také Vodní. Čtyřhranná dřevěná kašna, přebudovaná v dubnu 1816 na veřejnou studnu s pumpou, byla významným zdrojem vody pro blízké okolí.

V roce 1828 ji obnovil bednář Ferdinand Billing. Na Valech se ulice jmenuje od roku 1896. Ve středověku byly její domy budovány na úzkých parcelách, a proto měla koncem 17. století na vnější straně osmnáct a na vnitřní jen deset domů. Se svými dílnami ji obývali většinou různí řemeslníci.

Nejstarší zprávy z let 1602 až 1618 se vztahují k domu číslo 4, kde měl dílnu švec. K významnějším náležela zvonařská rodina Stankeova, bydlící od roku 1742 v domě číslo 3, a mnoho zvonů z její dílny je v Opavě i na Opavsku stále dochovaných.

V ulici Na Valech stával mlýn

Umělecká řemesla reprezentovala od roku 1745 i malířská dílna Ant. Arnošta Beyera. Budova, tvořená domy číslo 13 a 15, byla v roce 1772 projektována pro účely přadláckého ústavu a přadlácké školy pro nižší sociální vrstvy.

Po roce 1787 sloužila jako vojenská kasárna, která v roce 1838 vyhořela. Souvislou zástavbu Na Valech rušila ulička s bránou s nižší věží a za ní stál mlýn, poháněný městskou strouhou. Na rohu ulice U fortny a Na Valech stojí renesanční měšťanský dům s renesančním nárožním arkýřem z poloviny 16. století.

Na počátku 19. století prodalo město mlýn továrníkovi Antonínu Springerovi, který ho přebudoval na továrnu pro textilní zboží. V ulici Na Valech číslo 20 byla první slezská továrna na likéry a rum Mosler et comp., kterou ještě po roce 1945 provozoval český podnikatel Jan Burda.

Secesní blok domů byl vybudovaný roku 1911 opavskou stavební firmou Zdralek et Kulka. Na dvouposchoďovém domě číslo 5 z roku 1903 jsou zase zřetelné gotizující prvky secese.

Solaři měli nejstarší cechovní řád v Opavě

Ulice pod názvem Solná pokračovala kolem dominikánského kláštera a kostela sv. Václava až k Dolnímu náměstí. Jméno dostala podle významného solařského obchodu, který zprostředkovávali dominikáni, podléhající polské provincii.

Přímo u kláštera stávalo dvanáct solných bud, ale zrušením solného monopolu v roce 1828 hodnota solné boudy klesla a mnohé byly proto zbořeny. Těsná zástavba historických uliček omezovala možnosti přestaveb. Dobře se s tím vyrovnal dům na Solné č. 5 přestavovaný v roce 1904 s citlivým řešením fasády s moderními detaily.

Objekt naproti dominikánského kláštera (dnešní Propagační podnik) z roku 1902 patřil rodu Bayery von Bayersburg a později ho získala továrna na výrobu cukrovinek. Účelně řešený činžovní dům číslo 23 v Solné ulici má bohatou ornamentiku v průčelí.

(zdroj: Náměstí a ulice města Opavy)