Přitom ještě před deseti lety si málokdo představil její záchranu.

Další z nejohroženějších památek na Opavsku je tzv. vošárna v Raduni.

Vošárna je název, který pochází z německého označení Waschhaus neboli prádelna. Tato zámecká prádelna, sídlící v podzámčí, nemá dobu vzniku přesně určenou. Zpráva o stavbě zámku a dvora z roku 1823 jen uvádí, že zedníci vydláždili pustou vošárnu. Doloženo už je, že byla od roku 1826 určena k praní a sušení ložního a stolního prádla pro potřeby zámku.

Objekt s unikátně vysokou mansardovou střechou a krovy bez jediného hřebíku stojí na okraji zámeckého areálu v blízkosti říčky Raduňky a prádlo se v něm zámeckému panstvu pralo až do druhé světové války. Následně byl využíván k soukromému bydlení a mezi kulturní památky se dostal v roce 1958.

Od roku 1986 prošla Vošárna rukama několika majitelů a pro neustálé chátrání se dostala na seznam nejohroženějších kulturních památek v republice. V té době už skutečně vzbuzovala dojem, že by pro ni demolice byla milosrdenstvím.

Další z nejohroženějších památek na Opavsku je tzv. vošárna v Raduni.

ZÁCHRANY SE UNIKÁTNÍ BUDOVA DOČKALA NA POSLEDNÍ CHVÍLI

Obrat k lepšímu přišel před deseti lety díky iniciativě Jana Illíka, Rostislava Müllera, Lumíra Majnuše a Pavla Illíka. V roce 2007 založili v Raduni Občanské sdružení Vošárna, objekt vydražili za 51 000 korun a zahájili jeho celkovou rekonstrukci.

Unikátním nálezem v klenbě jedné z místností byl železný poklop s táhlem v pozici nad kotlem. Plnil funkci odvodu par a teplého vzduchu do podstřeší, kde byla velká sušírna prádla. Dvě úrovně pásových vikýřů ve střešní konstrukci naznačují, že podkrovní sušárna mohla mít také více úrovní.

Vošárna. Několik let chátrající budova se stala majetkem Rostislava Müllera z Raduně, který ji hodlá společně se členy nově vzniklého občanského sdružení nazvaného podle této památky opravit a najít pro budovu využití.

Během let 2008 až 2011 se nadšencům podařilo vytvořit nové kulturně – společenské centrum obce. Pomohla jim v tom evropská dotace ve výši 5,3 miliónu korun a zbytek do celkové částky, představující zhruba 5,8 miliónu korun, doplatili ze svých zdrojů.

Zachovány zůstaly pruské klenby i dřevěné stropy. V květnu 2012 otevřela Vošárna veřejnosti své dveře a ukázala se jim v plné barokní parádě.

BUDOVA DNES SLOUŽÍ ŠIROKÉ VEŘEJNOSTI

Proč se vůbec spolek Vošárna do takové rozsáhlé rekonstrukce pustil? „Protože jsme nechtěli dopustit, aby spadla. Takový dům už dnes nikdo nepostaví," vysvětluje Rostislav Müller ze spolku Vošárna a má pravdu.

Vošárna v Raduni

Kromě vlastních akcí, jakými jsou například koncerty, vzájemná setkávání nebo sportovní aktivity, umožňuje obci spolek jako vlastník objektu též konání různých kulturních i společenských akcí.

„Pronajímáme si je pro svatby, vítání dětí, setkání s důchodci a pro další podobné obecní akce v atraktivním prostředí," potvrzuje starostka Ludmila Juráňová. Uvedeným aktivitám slouží celodřevěný prostor pod mansardovou střechou, v prvním patře jsou klubovny a přízemí má rovněž několik kluboven s kuchyňkou.

.

.