Původní, pozdně gotická tvrz byla už na počátku označována jako zámek a pánové ze Zvole ji v roce 1525 nechali upravit. Zažila požáry v letech 1616 i 1621 a na opravách škod, které oheň způsobil, se roku 1624 podílel italský stavitel J. Vlach.

Koncem 16. století bylo do tvrze v renesanční podobě vestavěno prostřední, tedy východní křídlo s dvorními arkádami. Později byl objekt zbarokizovaný a do pozdně gotické přestavby už v zámecké podobě se dostal kolem roku 1733. Přibylo severní křídlo a jižní bylo rozšířeno.

Začátkem 18. století bylo k zámku přistavěno severní křídlo a dvorní arkády byly během přestavby zazděny. Roku 1808 objekt opustila po rozboření jeho hodinová věž a podobný osud čekal v roce 1811 část zámeckého jižního křídla.

Během 19. a 20. století prodělal objekt další úpravy, které jeho starší slohový charakter setřely. Zámek tvoří jednopatrová budova se třemi nestejně dlouhými křídly v půdorysu písmene U. Nádvoří má otevřené k bývalým jižním hradbám, vchod hlavního křídla završuje hrotitý oblouk a nad portálem je umístěna deska s letopočtem 1525.

U východní části se nachází malý zámecký park, který pro objekt zajišťuje zeleň. Vzdor tomu, že nepatří mezi botanicky nebo architektonicky významnější, je nedílnou součástí celého památkového souboru. Jeho význam spočívá v dotváření zeleně k parku a jejímu začlenění v celku.

Dochovala se též část zámecké zdi, která původně město uzavírala.

ZÁMEK PATŘÍ K NEJVÝZNAMNĚJŠÍM STAVBÁM MĚSTA

Rodina svobodných pánů Rotschildů zámek získala v polovině 19. století a později ho pronajímala. V zámeckých prostorách tak získal sídlo soud i sirotčinec. Město zámek v roce 1999 odkoupilo a v letech 2002 až 2007 zajistilo v několika etapách jeho rekonstrukci.

V zámeckých prostorách bylo postupně otevřeno informační centrum, expozice Muzea Hlučínska, knihovna, čajovna, výtvarný obor ZUŠ a v přízemí vznikl Zámecký klub.