Hostinec vlastnila rodina Wolschekova a začátkem minulého století disponoval osmi pokoji včetně klasicky vybaveného loveckého, restaurací a zahradním posezením. Hosty obsluhoval personál tvořený Čechy i Němci.

V roce 1929 převzal řízení hotelu syn původních majitelů Josef, který přitom už mohl využít vzdělání nabytého studiem hotelové školy. Nesnažil se zvyšovat prestiž zařízení na úroveň vyhlášenějších opavských podniků, například hotelu Koruna. Hostům ve výčepu nabízel pivo a v restauraci byl výběr z jídel, vína, pálenky, čaje, kávy, čokolády. Pokud chtěli, mohli si i zahrát některou z úředně povolených her.

Během druhé světové války zaměstnával Josef Wolschek kolem dvaceti zaměstnanců a po jejím skončení byl hotel zkonfiskován. V dalších třech letech měl tři národní správce. V roce 1949 ho převzal podnik Živena a následně patřil podniku Restaurace a jídelny.

Pro ubytování mu do zhruba sedmdesátých let minulého století zůstalo třicet lůžek a později byly pokoje využívány jako ubytovna pro bezdomovce.

Postupem doby zůstal Zelený jelen už jen oblíbenou samoobslužnou jídelnou se dvěma sály v prvním patře, určenými ke konání nejrůznějších společenských akcí. Šlo například o oslavy, školení a další akce související se stravováním.

Po zániku podniku Restaurace a jídelny získala objekt po roce 1990 opavská střední hotelová škola a vyšší odborná škola. Ve stále samoobslužné jídelně nabízela v rámci výuky svých studentů školní i závodní stravování pro žáky, zaměstnance školy i veřejnost.

V Opavě zůstávala vyhledávanou možností k obědům s pestrou nabídkou a přijatelnými cenami. Letos v létě předala opavská „hotelovka“ rozhodnutím zastupitelů kraje k užívání Zeleného jelena organizaci Sirius, zaměřené na sociální služby.

V současné době pokračuje provoz samoobslužné jídelny až do plánované generální rekonstrukce objektu, která změní hlavně využití prvního patra. Jaký bude osud jídelny, ukáže čas.