Svaz radnici požádal o vypůjčení pozemku v Městských sadech. Zde měl být položen přírodní kámen s deskou, která by nesla text připomínající, že v Opavě žilo vždy hodně Němců. Radní s umístěním na daný pozemek nesouhlasili.

Radnice pak protistraně navrhla jiné řešení: aby si na dům na Horově náměstí, kde svaz sídlí, umístila pamětní desku. S tím ale zástupci německé menšiny nesouhlasili a postojem radnice jsou podle svých slov zklamáni. Podle primátora Zdeňka Jiráska (ČSSD) se o věci bude dále jednat a na stole se možná objeví i další možnosti řešení.

O památník v Opavě se Slezský německý svaz zasazuje již přes rok. Zatím bezvýsledně. Nejprve zde byl údajně problém s uvedeným letopisem, kde se psalo o německých občanech žijících v Opavě od 13. století. Jak prý však prokázal historik, bylo nutné nakonec toto datování ještě o sto let posunout a uvést 12. století.

Peripetie tím ale neskončily. Na památníku mělo být totiž dále uvedeno věnování Němcům „vyhnaným“ z Opavy. To bylo pochopitelně pro magistrát nestravitelné sousto. Svaz tedy citace upravil v duchu toho, že je památník věnován německým občanům, kteří „opustili svou vlast“. Před těmito vynucenými úpravami textu prý Hláska svazu tvrdila, že toto jsou jediné zádrhely.

Před několika dny se ale zástupci svazu dočkali malého šoku. Návrh opět radou neprošel. Primátorova náměstkyně Pavla Brady (SOS) uvedla, že česko-německá historie je stále citlivé a ožehavé téma.

„Nikdo z našich zastupitelů nemá nic proti Němcům. Jde ale o to, jak na jednu cedulku chcete natlačit celou historii. Všechno, co tu obě strany, tedy Češi i Němci, zažívali. U nás v domě například bydlí paní, která celou válku musela prožít na Hostýně, protože tady v Opavě nemohla žít,“ pokračovala Brady.

Slezský německý svaz již sehnal na pomník více než jedno sto tisíc korun

Uplynulý čtvrtek se v sídle Slezského německého svazu uskutečnilo každoměsíční jednání jeho výboru. Tentýž den se zde podle předsedy spolku Güntera Kořínka, který je ve funkci již třetím rokem, zastavil osobně také náměstek opavského primátora Dalibor Halátek (SOS).

„Pan náměstek říkal, že už se nejedná ani tak o text, který by měl na památníku stát, jako o to, co má vyjadřovat. Svaz prý totiž v devadesátých letech psal v německém tisku nelichotivé články o Opavě a od toho času zde funguje jistá averze,“ tvrdí Kořínek a dodává: „Jinak nám ale vyjadřoval pan Halátek podporu. Dokonce říkal, že si také uvědomuje to, že se městu říkalo Troppau sedm set let, pojmenování Opava však funguje mnohem kratší čas.“

Na stavbu památníku si už přitom činovníci svazu dávno sehnali vlastní peníze. Hlavně německá strana, konkrétně spolek bývalých německých Opavanů sídlící v Mnichově. „V Německu se už na památník vybralo více než sto tisíc korun. Jeden pán dokonce daroval naráz tři tisíce euro,“ sděluje hrdě Günter Kořínek.

Důvod, proč poté svaz odmítl návrh opavské radnice, aby si nechal umístit pamětní desku na dům, ve kterém sídlí, vysvětluje Kořínek jednoduše: „My si tady ani žádnou plaketu na dům montovat nemůžeme, protože prostě není náš. Nejsme jeho majiteli a jsme zde jenom v nájmu.“

V Opavě podle německých zdrojů žilo v roce 1930 zhruba 22 tisíc Němců a 11 tisíc Čechů. Dnes zde žije asi 80 příslušníků německé menšiny, z nichž 90 procent se narodilo před rokem 1945. Slezský německý svaz v Opavě má podle svého předsedy v Opavě 105 členů a v Německu zhruba dalších třicet.

V Mnichově je rovněž vydáván německy psaný měsíčník jen o Opavě.

Zuzana Urbánková, Tomáš Pustka