Stal jste se prvním honorárním konzulem Lichtenštejnského knížectví v Česku. Co to pro vás znamená?

Je to pro mě veliká čest. Jsem moc rád za to, že mohu pracovat ve službách Jeho Jasnosti knížete z Lichtenštejnů a Lichtenštejnského knížectví v České republice. Jsem vlastně jakousi prodlouženou rukou velvyslanectví Lichtenštejnského, které sídlí ve Vídni a má zároveň na starosti kromě Česka i Rakousko. Takže je to spojené s kulturní diplomacií, což se týká samozřejmě i mé bývalé činnosti. Samozřejmě se to týká otázek v současné době aktuálních jednání. Zkrátka mám tu čest pracovat ve službách této úžasně zajímavé země.

Co všechno vaše pozice honorárního konzula obnáší?

Jde především úzká spolupráce s velvyslanectvím, které, jak jsem řekl, není rezidenční, ale sídlí ve Vídni. To znamená, že přenáším informace z velvyslanectví a jsem v kontaktu s úřady vládními i parlamentními. Řeším i regionální stránku, protože kancelář sídlí v Brně, takže se věnuji i Jihomoravskému a Moravskoslezskému kraji. Důležitá je i kulturní diplomacie, protože hodně památek památek spojenými s Lichtenštejny je právě na území jižní Moravy a Slezska. Takže jde o hodně aktivní spolupráci a předávání informací krátkou cestou, tedy zastupování velvyslanectví.

Co vás na lichtenštejnském rodu nejvíce dříve zaujalo? Co vás k němu pojí?

Je to především ta obrovská historie, která sahá do 12. století a od 13. století poté na území Českého království. Zajímavá je právě ta kontinuita. Není to pouze vzpomínání na nějaký dávnověk někdy ve Středověku, ale i na současnost. Tudíž se propojují hluboké kořeny v historii se současností. Jde o symbiózu toho, co se povedlo v minulosti a kultivuje se dnes pohledem do budoucnosti. To si myslím, že ukazuje přidanou hodnotu těchto bez revolucí a válek existující zemí, které se nemusejí vyrovnávat s těmi těžkými etapami minulosti, jako třeba naše země. Lichtenštejnsko je moderní stát, který zobrazuje obrovskou přidanou hodnotu toho, že jedna generace nemusí napravovat to, co ty předchozí zničily. Mohou navazovat postupně na předchozí generace na generaci, což u nich trvá už více než 300 let.

Popsal byste, jak je rod Lichtenštejnů provázán s kulturou v České republice? Ostatně ke kultuře máte blízko, jelikož jste zastával funkci ministra kultury mezi lety 2014 a 2017…

Začíná to již Zámkem Mikulov, který pak ale přešel do rukou Ditrichštejnů, nicméně to byla brána, kudy Lichtenštejnové ve 13. století vstoupili na území Českého království. Potom Valtice, Lednice, Šternberk, Bučovice, Velké Losiny a mnoho dalších. Je to obrovské kulturní dědictví, které tady Lichtenštejnové zanechali, vybudovali a vlastně tři čtvrtě tisíciletí trvá. To znamená, je to něco, co je společným obrovským kulturním bohatstvím a panuje zde společný zájem se o tyto statky starat.

V Opavě se zahájila putovní výstava s názvem 800 let udržitelnosti. Řekl byste mi, proč začíná zrovna v Opavě?

Opava a celé Slezsko, ale především Opava zvláště, je velmi úzce spojena s historií přítomnosti lichtenštejnského rodu na území ČR od sedmnáctého století. Ve znaku Lichtenštejnského knížectví je ona černá slezská orlice, která je i ve znaku České republiky. A tento heraldický symbol, tento unikát ukazuje, jak úzce jsou dějiny a historie obou našich zemí spojené. Takže Opava je logická, protože tady bylo jedno z těch center historické přítomnosti Lichtenštejnů na našem území. 800 let je doba, během které Lichtenštejnové kultivují evropský prostor a od 17. století je Slezsko s jejich odkazem velmi úzce spojené.

Co mohou návštěvníci na putovní výstavě vidět?

Je to dvanáct ploch na šesti panelech, kde se mohou seznámit se základními body historie i současnosti. Protože Lichtenštejnsko není jenom ta historie, je to i moderní země, velmi úspěšná, zadlužená, bohatá, která ukazuje přidanou hodnotu historické kontinuity.