V následující reportáži se vám pokoušíme alespoň částečně přiblížit atmosféru a průběh takového letu, za nějž zaplatíte od pěti set korun výše.

Propadlá štola z výšky

Sobota 9.00 hodin. Vyjíždíme z Opavy. Okolní pole jsou poprášena sněhem, kterého směrem na Bruntálsko a dále na Zlaté Hory přibývá. Hlavní silnice jsou však suché a bezpečné. Heliport, odkud mají vzlétnout vrtulníky, nacházíme v krajině za městem, několik stovek metrů před hranicemi s Polskem.

Je to znát i na návštěvnosti. Mezi zájemci o let nad Jeseníky jsou i naši sousedé včetně televizního štábu polské televize. Dva vrtulníky sedí na louce a čekají na první čtyřčlennou osádku. Zájemců je dost, na nás se dostává okolo jedenácté hodiny. Jednatel firmy HELI Czech, s. r. o., která lety organizuje, pilot Jiří Podolský už sedí vevnitř, jeho kolegové nás připoutávají a nasazují sluchátka.

Odlepujeme se od země, rychlý vzlet, zatáčka, trochu to připomíná jízdu na rychlém kolotoči, který vám příjemně polechtá žaludek. Je zataženo, Zlaté Hory ale vidíme pod sebou jako na dlani. Jiří Podolský vede stroj k lesům, v nichž se skrývá propadlá štola. Na kráter do země je z výšky nezapomenutelný pohled. Kousek nad ním stojí poutní kostelík.

Vracíme se zpět. Ve vzduchu jsme byli zhruba osm minut, a zdá se nám to jako mžik. Sundáváme sluchátka, podáme si ruku s pilotem, jeho kolegové nám pomáhají ven, kde čekají další zájemci. Jiří Podolský ještě podotýká, že v budoucnu uvažuje o podobné akci nad vojenským opevněním v Darkovičkách na Hlučínsku.

Přelet nad Biskupskou kupou

„Počasí vám celkem vyšlo,“ vítá pilot další Opavany o den později, v neděli dopoledne. „Trošku se nám nechce věřit, že to s tím počasím myslí vážně, protože bylo zataženo a po cestě se nám slunce ukázalo jen jednou. Teprve nahoře nad mraky jsme pochopili, že to bylo vážně míněno. Prudké slunce nám skoro bránilo ve výhledu z kabiny helikoptéry,“ uvedl jeden z Opavanů.

Podle jeho slov letěli ve výšce tři sta metrů nad Zlatými Horami, v dálce viděli vystupovat z mraků Praděd a přelétávali i nad Biskupskou kupou. „Žaludek se už uklidnil po prvním šoku z prudkého stoupání a zvyká si i na klopené zatáčky,“ podotkl k letu, který trval okolo pěti minut.

Hoši z tygří letky

Piloti lidem na zemi ochotně sdělovali i další technické detaily ke strojům. Létají s vrtulníky americké výroby Robinson R-22 a R-44. Vrtulník spotřebuje podle typu až 70 litrů na hodinu letu, jeho dolet za tuto dobu je asi 200 kilometrů a může vyvinout rychlost až 240 kilometrů za hodinu.

„Poprvé jsme s lety ze zdejšího heliportu začali před pěti lety,“ říká Jiří Podolský. Jak dále uvádí, on i jeho kolegové mají zkušenost z tzv. tygří letky, elitní jednotky, která vznikla v roce 1994 v Přerově a piloti létali hlavně na ruských vrtulnících Mi 24.

(azu, mif)