Návrh nových reforem

Narodil se 12. prosince 1700 v Sasku v rodině generálmajora Jiřího Karla Haugwitze. Původně evangelické vyznání změnil Bedřich v roce 1725 na katolické, protože to bylo z politických důvodů výhodné. Teprve poté se mohl uplatnit v katolické Vratislavi jako úředník vrchního královského úřadu.

Po první slezské válce v roce 1742, kterou rakouská vojska prohrála, musel se Bedřich Vilém Haugwitz z území zabraného Prusy přemístit do Opavy. Tam se stal prezidentem reformovaného královského úřadu. V tomto městě vypracoval obsáhlou zprávu o příčinách prohry války o Slezsko a nastínil, jak situaci řešit. Své představy předložil císařovně Marii Terezii, na kterou jeho studie učinila velký dojem.

Císařovnin rádce

Podstatou jeho tvrzení bylo, že politická a finanční správa celé monarchie musí tvořit jediný celek. Marie Terezie ho pak povolala do Vídně. Byl jmenován císařovniným prvním rádcem a vlastně tak inicioval změny, kterým se dnes říká tereziánské reformy. Byl pověřen správou Korutan a Kraňska, aby právě tady vyzkoušel své revoluční návrhy. Ukázaly se jako účinné.

Zahájil pak v celé monarchii reformu policejních sborů. Ve všech provinciích byla vytvořena policejní komisařství a jejich vedení bylo centralizováno ve Vídni. Z policie se stala státní organizace. Podobně přepracoval soudnictví. Tento model vydržel až do roku 1918. Zrušil také rakouskou a českou dvorní kancelář. Změnou daňového systému omezil vliv stavů, zejména šlechty. Pro tu pak byl Haugwitz největším nepřítelem.

O vybraných daních rozhodoval stát, nikoliv provinční úředníci. Marie Terezie si služeb neústupného a někdy až nesnesitelného Haugwitze velmi vážila a povýšila ho do šlechtického stavu. V roce 1753 se stal nejvyšším českým a rakouským kancléřem, později i státním ministrem vnitrostátního obchodu. Byl postaven do čela vzniklé státní rady.

Pravda je, že také místodržitelské správní instituce ztratily svou moc, a to právě na úkor vládní centralizace. Haugwitz vytvořil nové ústřední úřady, které zahrnovaly spojení nejvyšší správy politické, finanční a soudní. V důsledku ekonomické centralizace získával například Josef II. velké množství ekonomických informací, které by jinak prostě neměl. To mu dávalo široký přehled o hospodářství.

Modernizace armády

Pokud jde o armádu, rozhodl Haugwitz s konečnou platností, že nejvyšším velitelem vojska bude panovník. Zavedl školy pro důstojníky, kde se učili velení, taktice a způsobům vedení boje. Vojáci dostali jednotnou uniformu, posilovali cvičením svou tělesnou zdatnost. Byla zvýšena jejich bojeschopnost i v době míru.

Haugwitz nařídil povinné odvody. Vlastně tak převzal celý systém pruské organizace armády a státu. Chtěl přeměnit monarchii z „feudální aristokracie“ na „dobře organizovaný státní despotismus“, ale jeho snahy nebyly účinné ve všem. Což se prokázalo v sedmileté válce, kdy byl Haugwitz zbaven všech svých funkcí. Na výsluní se dostal jiný český šlechtic, totiž Václav Kounic, který na rozdíl od Haugwitze neobdivoval Prusko, ale Francii. Oba muži se neměli rádi.

Haugwitz byl dvakrát ženatý, v roce 1744 se mu v Opavě narodila dcera Marie Anna Terezie Helena. Na vrcholu své moci koupil panství v Náměšti nad Oslavou, kde dožíval svá poslední léta. Zemřel zde 30. srpna 1765.