Návrh na zřízení speciálního účtu, kam by se odkládaly peníze na generální opravu Národního domu, na posledním zastupitelstvu vznesl Petr Havrlant (Za lepší Hradec a obce). Pro ostatní zastupitele sestavil prezentaci, jejímž prostřednictvím je detailně seznámil se současností ve zmíněném objektu.

Na několika snímcích ukázal špatný stav půdních či sklepních prostor. Nechyběly také fotografie klubovny různých spolků, které v budově sídlí. Vybavenost interiérů odpovídala šedesátým či sedmdesátým letům minulého století.

Národní dům byl slavnostně otevřen v roce 1909. Podle Petra Havrlanta ovšem jedinou výraznější rekonstrukcí prošel v roce 1928. Oprava tohoto objektu je podle něj záležitost na několik let. A to uspořením finančních prostředků počínaje, samotnou realizací pak konče.

„Od samotného vzniku šlo o centrum českého společenského života na Hradci. Sídlily zde spolky místních hudebníků, ochotníků a mohl bych pokračovat. I vzhledem ke svému historickému významu by si Národní dům zasloužil celkovou rekonstrukci," mínil Petr Havrlant.

Ten také navrhl zřízení speciálního účtu, kam by se do konce června letošního roku poslala částka ve výši tří milionů korun.

Hradečtí zastupitelé tento bod odhlasovali. „Zrekonstruovat Národní dům se nepodaří během tohoto volebního období. Postupně by mohly přibýt další finance například z přebytků hospodaření města. Mám takovou vizi, že by se do konce současného volebního období podařilo nashromáždit zhruba devět až deset milionů korun, což už je částka, se kterou může příští zastupitelstvo dobře operovat.

Zvlášť pokud se podaří získat například dvoutřetinovou dotaci," pokračoval Petr Havrlant a vzápětí ještě doplnil několik postřehů: „Podle mého na posledním mimořádném jednání bylo vidět, že je snaha s Národním domem něco dělat. Ruku zvedlo asi šestnáct zastupitelů."

Na téma Národního domu byla v útrobách hradeckého městského úřadu vedena rozprava. Někteří kladli otázku, zda je dobré mít peníze takto odloženy na účtu, jestli není lepší se co nejdříve pustit do samotné opravy. Petr Havrlant však uvedl, že jsou v plánu i jiné projekty, než aby se takto najednou investovalo jedním směrem.

„Myslím si, že je reálné, aby se město do rekonstrukce pustilo nejdříve za pět let. Do té doby ale můžeme mít rozumné množství financí, s nimiž bude jednodušší zažádat o padesáti či pětaosmdesátiprocentní dotaci," pokračoval.

V Národním domě se momentálně nachází například digitalizované kino. Přičinil se o to především Richard Vacula mladší, jenž inicioval jeho záchranu. Na posledním zastupitelstvu bylo jeho jméno zmíněno a vysloven mu byl také dík za dobrou práci, kterou pro místní biograf odvedl a stále odvádí.

Dále se v objektu nachází třeba knihovna nebo informační centrum. „Pokud hovoříme o knihovně, do budoucna bude nutné zvětšit a zlepšit její zázemí, protože za chvíli nebude knihy kam dávat," uzavřel Petr Havrlant.