Samozřejmě záleží na lokalitě a také je třeba si uvědomit, že oproti období před rokem 1989 změnilo svou podobu. Ze zahrádek mizí typické záhony a lidé spíše dávají přednost rekreaci.

V hlase nyní už bývalého předsedy hradeckých zahrádkářů Svatopluka Řemelky bylo cítit velké zklamání. Přece jen po skoro sedmdesáti letech činnosti se musela udělat tlustá čára a jako vzpomínka na to zůstala pouze pokladní kniha z roku 1946.

„Pro mě osobně to je tragédie. Můj otec Lev Řemelka totiž patřil k zakládajícím členům naší organizace," poznamenal už zmíněný Svatopluk Řemelka, jemuž se s jeho výborem za čtyřiadvacet let povedlo odvést kus dobré práce. Ta ovšem nyní přichází vniveč.

Aby se na letitou tradici zahrádkářů z Hradce nad Moravicí mohlo navázat, musela by být vůle. A ta zejména u mladších členů chybí.

Koneckonců čísla hovoří za vše. Hradecká organizace měla pod sebou dvaaosmdesát zahrádek, které byly zakoupeny do soukromého vlastnictví nájemníků. V loňském roce skončilo starému výboru volební období a mladší členové nedokázali sestavit nový.

„Jde o to, že starší zahrádkáři postupně předávali zahrádky svým dětem. Z jejich strany není taková vůle v tom pokračovat. Hned pětatřicet členů z celkových dvaaosmdesáti odmítlo zaplatit členský příspěvek," pokračoval Svatopluk Řemelka.

Loni v září musela být uspořádána mimořádná schůze, na níž proběhlo i minireferendum. Devětapadesát členů hlasovalo pro zrušení hradecké organizace. Jeden byl proti. „V listopadu územní rada ČZS za naší činností udělala definitivní tečku. V budoucnu bude velmi těžké něco takového obnovit," domníval se bývalý předseda zahrádkářů v Hradci nad Moravicí, který mimochodem byl ve středu na městském úřadě dotáhnout některé formality související s koncem spolku.

Pro Hradec samotný je to obrovská škoda, protože zahrádkáři společně například s dobrovolnými hasiči bývají významnými nositeli kultury v obcích i městech. „Radost z toho rozhodně nemáme. Společenská škoda je nevyčíslitelná," uvedl hradecký starosta Josef Vícha.

Zdaleka ne všude jsou ovšem zahrádkářské spolky na ústupu. Potvrzuje to mimochodem i předseda ZO ČZS Opava-město Lubomír Fišer. „Máme patnáct osad a celkově 430 členů. Pokud se nám uvolní zahrádka, dáme ji na internet a do čtrnácti dnů je zamluvená," poznamenal.

Mezi členy organizace jsou dokonce i lidé, kteří zahrádku nemají: „Je to opravdu tak. Bez zahrádky je momentálně osmdesát až devadesát členů, kteří musí čekat. Poptávka v současnosti rozhodně převyšuje nabídku."

Lubomír Fišer popírá, že by se zahrádkářství v Opavě potýkalo s krizí. Spíš zažívá nový boom v trochu jiné podobě: „Svou funkci vykonávám už jednadvacet let, proto jsem podle mého mínění oprávněn vše zhodnotit. Před listopadem 1989 došlo k velkému rozvoji. A rozvíjíme se i nyní.

Mít zahrádku je teď v našem městě moderní trend. Lidé však už záhony nevedou tolik jako v minulosti a prostor si upravili spíše pro rekreaci."