A začal jí to připomínat, občas utrousil nějakou jízlivou poznámku, jindy otevřeně prohodil, že by měla zhubnout. To ženě nijak na sebevědomí nepřidalo. A tak se vydala hledat pomoc.

Kamila, dáma už s odrostlými dětmi, zase neustále bojuje s tazvaným jo-jo efektem. Zkoušela různé zaručené diety, kolik peněz zaplatila za zázračné pilulky, ani už sama netuší. Sice vždy něco shodí, ale zase to brzy nabere. A tak pořád dokola.

Nebo třeba Jarda. Statný, téměř dvoumetrový chlap. Jenže rád jí, moc toho nenaběhá a na figuře je to vidět. Jeho klouby začínají naříkat. Někdy hodně nahlas.

Všchny tři přivedl jejich problém na jedno místo. Spolu s dalšími deseti lidmi navštěvují poradnu doktorky Novobilské v Opavě. Celkem desetkrát se sejdou nejen s ní, ale i dalšími třemi odbornicemi, které tvoří jeden tým – zdravotní sestra, klinická psycholožka a terapuutka - už dva roky pomáhá v bývalém klášteře u nemocnice se snižováním váhy ostatním.

„Zákon o zachování energie prostě funguje i na lidech. Když máte velký příjem energie a její malý výdej, tak prostě ve vás zůstane a uloží se,“ říká Martina Novobilská. Ze zkušenosti ví, že jídlo je často u lidí jakousi podporou vnitřního psychického souboje s problémy. A ten prohrávají zvětšující se hmotností.

Pak přicházejí často drastické diety a opakované negativní zkušenosti s tím, že zase dotyčný přibere. Hned na začátku se dozvídáme základní podmínky: jídlo – pohyb – životní styl. To je nedělitelná trojice v boji s nadváhou. A také psychika člověka.

„Neradi používáme slovo dieta. To prostě u lidí evokuje pocit omezování se, hladovění,“ pokračuje Novobilská. Jenže o tom hubnutí vůbec není. „Často člověk, například u lékaře, jen dostane doporučení – zhubněte. Ale jak to má správně udělat, to mu neporadí. A tak to zkouší různými metodami, a ono to žádný trvalý efekt nepřinese.

Proto jsme se rozhodli připravit kurz, kde lidi naučíme zdravě hubnout a váhu si dlouhodobě udržet,“ zdůrazňuje doktorka.

Vše začne úpravou jídelníčku na míru dotyčného. „Často jsou lidé překvapeni, že jim nezakážeme jíst, ale naopak je k tomu nutíme. Jen jim rozdělíme jídlo na díly. Druhým krokem je pohyb. Učíme je, s ohledem na jejich aktuální zdraví, jak se hýbat, jako pomáhat tělu, aby bylo funkční.

A do třetice je motivujeme ke změně životního stylu,“ říká Novobilská. A to je většinou ten nejtěžší moment. „K tomu, aby se to podařilo, neexistuje žádný recept, žádné zázračné pilulky. Je to součást zdravého způsobu života, hubnutí má bavit. Slovo musím je tu často negativní a demotivující,“ přidává se psycholožka Lucie Janebová.

Právě ona hledá s lidmi jejich osobní motivace a zbavuje je nespokojenosti s vlastním tělem a vlastně tedy i životem. Důležitá je ale i načasovanost. Rozhodně není vhodné začít hubnot a současně přestávat kouřit.

Ještě jedno pravidlo je třeba zdůraznit. Ideální je shazovat tak půl až jedno kilo týdně. Rychlejší tempo by mohlo poškodit metabolismus člověka. Pokud to člověk pochopí a nenásilně začne sám u sebe aplikovat, je vlastně vyhráno. Důležitým faktorem k cestě za štíhlejší figurou je pak nezůstat v tom sám. Prostě se o své problémy podělit s dalšími.

Taková skupinová terapie, kdy lidi dá dohromady stejný problém a dokáží se vzájemně podporovat, sdělovat pozitivní vzory a tedy i motivovat, hraje velikou pozitivní roli. Vlastní redukční program pak doktorka Novobilská doplňuje akupunkturou.

„Akupunktura sice samotné hubnutí neumí, ale dokáže podporovat vůli a upravovat metabolismus člověka tak, jak je vhodné,“ říká ještě Martina Novibilská, která má s využitím této orientální metody bohaté a hlavně dobré zkušenosti.