V komplexu, barevně sladěném do kombinace světlé a červené barvy, jsou kromě počítačů a nezbytných pomůcek pro první pomoc pacientům k dispozici čtyři polohovací lůžka s napojením na přístroje.

„Je skutečně revolučním krokem interního oddělení a věřím, že znamená začátek nové éry opavského zdravotnictví 21. století,“ míní ředitel nemocnice Milan Cvek.

Ta spočívá ve výstavbě nového interního pavilonu, která by měla začít v roce 2012.

Přeměna za 8,5 milionu

Potěšení nad konečným vzhledem ambulance netají ani hejtmanův náměstek Karel Konečný. „Bylo to zhruba před rokem, kdy jsme si v opavské nemocnici prohlíželi hrozné podmínky příjmové ambulance a zjištění, že jsme se přece jen dokázali posunout dopředu, je o to příjemnější,“ říká náměstek Konečný.

Firma Renova budovala ambulanci letos od ledna do června a přeměna si vyžádala 8,5 milionu korun. V důsledku je však jen první vlaštovkou, protože další část tohoto oddělení posouvá zdravotníky i pacienty o století zpátky. Lůžková část v prvním poschodí je umístěna v původním 110 let starém pavilonu a potěšující není ani pohled, natož pobyt.

Výška stropů připomíná kostelní loď, chodba je tmavá, malba oprýskaná a okna rozeschlá. Jeden pětilůžkový pokoj vznikl přepažením osmilůžkového, dva jsou čtyřlůžkové a zbytek tvoří tří a dvou lůžkové pokoje. Dva jednolůžkové jsou určeny pro pacienty s velmi špatným zdravotním stavem.

Pacient: Navrhuji udělat z interny skanzen

Hospitalizovaní pacienti ze všech pokojů mohou dohromady používat jednu maličkou koupelničku se třemi sprchami, sloužící i jako skladový prostor a tři WC komůrky.

Jedním z nich je Petr Kudela, trávící v nevlídném prostředí třílůžkového pokoje pátý den po infarktu. „Při příjmu mi bylo fakt zle, ale příchod na oddělení mi stav ještě zhoršil. Myslím, že jako daňový poplatník mám nárok na důstojnější prostředí. Tady je to jako za Marie Terezie a jen se divím, že dole už nestojí koně,“ nebere si pacient žádné servítky.

Navrhuje, aby oddělení zůstalo budoucím generacím zachováno jako skanzen zdravotnictví počátku 21. století a pochvalu od něj dostává jen personál.

„Občas praskne voda a musí se za běžného provozu kopat do stěn. Takové situace jsou hrozné pro pacienty i pro personál,“ přibližuje primářův zástupce Roman Ondraschek některé děsivé situace. Do postavení nového pavilonu se však rozhodně už nic k lepšímu nezmění.