VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak hospodaří akciová společnost Hala Opava?

Opava /TÉMA/ - Vyzdvihovaná i zatracovaná víceúčelová sportovní hala na Žižkově ulici v Opavě budí rozporuplné názory. Naposledy vyvřely letos v červnu na jednání opavských zastupitelů.

5.9.2009
SDÍLEJ:

Hala v Městských sadech v Opavě.Foto: DENÍK / Martin Kůs

Konkrétně šlo o hospodaření a dlouhodobé milionové dluhy akciové společnosti HALA OPAVA. Náš článek z 30. června, popisující tento problém, vyvolal značný rozruch. Po prázdninové přestávce se nyní vracíme k tomu, co jsme slíbili: tedy tematické straně, která se hospodaření HALY věnuje.

Připomeňme, že do obchodního rejstříku byla společnost HALA OPAVA, a. s., zapsána v červenci 1999. Tehdy ještě pod názvem Basketbalový klub Opava, a. s. HALOU, a.s., se stává až 15. března 2004.

Oddluží halu účetní operace?

Začněme suchými čísly. Ze zprávy nezávislého auditora vyplývá, že HALA OPAVA, a.s., vykázala k 31. 12. 2008 kumulované ztráty minulých let ve výši 61 milionů korun, jen za rok 2008 je pak ztráta 3 184 tisíc a celkové závazky přesáhly celková aktiva netto o 29 049 tisíc korun.

Právě tato čísla byla důvodem k tomu, proč auditor upozornil na okolnosti o schopnosti účetní jednotky pokračovat v činnosti v dohledné budoucnosti. O tomto jsme 30. června 2009 informovali čtenáře.

A náš článek vyvolal velký rozruch.

Pochybnosti o práci společnosti ale nevznesl jen regionální tisk, ale také někteří zastupitelé. Ti se po projednání roční uzávěrky za rok 2008 na jednání červnového městského zastupitelstva objednali u vedení společnosti k návštěvě. I jim se dostalo stejné odpovědi jako naší redakci.

Celý problém s milionovými dluhy je jen otázkou účetních postupů a je na rozhodnutí města, jak je vyřeší. Jedním ze způsobů je navýšení základního jmění společnosti a tím, zjednodušeně řečeno, vlastně vynulování oné dlužné částky. Podle slov primátora Zbyňka Stanjury (ODS) i dalších lidí s ekonomickou praxí teď dluží akciová společnost svému akcionáři, tedy statutárnímu městu Opavě.

Druhá možnost je pak kompletní budovu haly, jako majetek společnosti, převést do majetku města. To se zdá jednoduché jen zdánlivě. I kdyby tato operace proběhla bezplatně, což se dá předpokládat, bude město nuceno zaplatit příslušnou daň, a to budou řádově další miliony korun.

V každém případě ať už se zvolí cesta jakákoli, vždy to bude město, a potencionálně jeho obyvatelé, kdo zaplatí dluhy za společnost, kterou vlastní. Letos totiž skončila pětiletá lhůta, po kterou město do této části hospodaření nemohlo vstoupit.

Jaký bude další postup města? To budeme možná vědět po nejbližším zastupitelstvu, jak nepřímo naznačil v červnu primátor. To by se mělo konat 22. září. Zda ale bude tento bod na programu, zatím nedokázal tiskový mluvčí opavského magistrátu Jan Šindler potvrdit.

„HALA OPAVA, a. s. nemá apriorně vytvářet zisk“ tvrdí její současný ředitel Ladislav Schreiber

Ladislav Schreiber se ozval téměř ihned po zveřejnění našeho červnového článku. Nesouhlasil s informacemi ze zastupitelstva a tvrdil, že jsou to média, která společnost poškozují.

V tomto rozhovoru, který vznikal těžce a měl řadu peripetií, vysvětluje hospodaření HALY, a. s., ze svého úhlu pohledu. Mnohdy překvapivě.

Jaké je tedy hospodaření společnosti HALA OPAVA, a. s., v minulém roce? Ziskové, či ztrátové?

„Ztráta v minulém roce je způsobena odpisy dlouhodobého majetku. Za předpokladu, že bychom odpisy nepoužili, zisk by činil 1,2 milionu. Chci ale upozornit, že apriorně to není tak, že by HALA OPAVA, a.s., měla vytvářet zisk “

Promiňte, akciová společnost HALA OPAVA, a. s., nemá vytvářet zisk?

„Hala má především zajišťovat konání nejrůznějších sportovních, společenských a kulturních akcí dostupných pro všechny Opavany. Hospodaření HALY, a. s., je v pořádku. Poté, co jste ale napsali opak, volá nám spousta lidí, kdy končíme, přišli jsme o sponzory, zaměstnanci se ptají, co bude dál. Kontrola z finančního úřadu, hasičů, hygieniků žádná pochybení neshledala.“

Vraťme se k tomu zisku. Vysvětlete veřejnosti, jak je možné, že na jedné straně máte podle vás zisk, na druhé musí HALU OPAVA, a.s., dotovat město? Loni to bylo čtyřmi miliony.

„Ty čtyři miliony dává město ze svého rozpočtu na provoz haly. Stejně tak dává město peníze třeba divadlu a nikomu to nepřipadá divné. (pozn. redakce: Slezské divadlo není akciová společnost). Chci podotknout, že majoritním akcionářem společnosti HALA OPAVA, a.s., je statutární město Opava a závazky jsou pouze vůči němu.“

Vy jste spoluvlastník firmy Come automaty, s.r.o. Z této firmy jste v roce 2002, kdy jste šéfoval HALE, a. s., půjčil dva miliony korun. Necítíte v tom nějaký rozpor?

„Já v té době HALE, a. s., nešéfoval.“

Byl jste členem představenstva, později předsedou… Nicméně v souvislosti s tou velkorysou půjčkou se chci zeptat ještě na jednu věc: Proč jste společnosti půjčil? Co jste z toho měl?

„Společnost to potřebovala k zajištění chodu.“

HALE OPAVA, a. s., tehdy ještě Basketbalovému klubu Opava, a. s., půjčil miliony mimo jiných také ICEC Šlapanice, a.s. Jsou všechny dluhy splaceny?

„Ano, jsou a opakuji: jediným akcionářem společnosti HALA OPAVA, a. s., je město a ona má závazky jen a jen vůči němu.“

Dovolte mi ocitovat věty z auditorské zprávy v roce 2004, která je až na obměny čísel stále stejná… společnost dosáhla ztráty 4 146 tis. Kč a její celkové závazky přesáhly celková aktiva o 33 733 tis. Kč. Tyto okolnosti vyvolávají podstatné pochybnosti o schopnosti účetní jednotky pokračovat v činnosti v dohledné budoucnosti. Co na to říkáte?

„Představenstvo společnosti navrhlo nyní městu kapitalizaci pohledávek, což v minulých letech nebylo možné. V případě kapitalizace zmizí i tento vámi citovaný výrok auditora.

(Pozn. redakce: kapitalizace znamená, že věřitel dostane místo úhrady pohledávek podíl v zadlužené společnosti, nebo se stává jejím vlastníkem. Protože je majoritním vlastníkem haly město, tak dluží samo sobě. Ztráty z minulých let přitom přesahují 60 milionů korun. Nicméně pro úplnost je nutno podotknout, že odhadní cena haly je cca 400 milionů korun.)

Má poslední otázka je trochu z jiného soudku. Jak je možné, že jste nesplnili zákonnou povinnost a nedali za rok 2008 ani za léta minulá bez zbytečných odkladů účetní uzávěrku do Sbírky listin Obchodního rejstříku?

„Měla by tam být.“

Není tam. (pozn. redakce: tento rozhovor vznikl počátkem července, koncem měsíce společnost povinnost splnila.)

Co si o hale myslí Opavané?

Co si myslíte o tom, že město za minulý rok doplatilo na provoz haly čtyři miliony korun? Byli jste někdy uvnitř? Pokud ano, při jaké příležitosti? Otázky byly položené náhodně vybraným Opavanům.

Stejně jako na počátku, tak i nyní vyvolává tato stavba kontroverzní reakce. Někdo se k tomu staví odmítavě, jiný to naopak hodnotí kladně.

Například Martin Pošusta na to nahlíží s pochopením. „Pokud má mít zdejší sport jméno, musí samozřejmě mít kvalitní a důstojné zázemí. Hala to podle mě splňuje na jedničku. Chodíval jsem tam jednou za čas na volejbal, ale jak známo, teď už je s tím konec,“ říká třiatřicetiletý řidič.

V rozporu s ním zní vyjádření devětapadesátileté Marie Schinzelové. „Myslím si, že tady je mnoho jiných důležitějších věcí, na které jsou potřeba peníze. Cpát pořád miliony do nějaké haly, do které nepřijde skoro nikdo, jsou zbůhdarma vyhozené peníze. Na radnici nemají asi všech pět pohromadě,“ rozčiluje se energická důchodkyně.

„Ještě jsem tam nebyl. Ani mě to moc nezajímá. Ale zase, abych pravdu řekl, tak asi každé větší město něco podobného potřebuje na různé akce,“ přiznává čtyřiadvacetiletý nezaměstnaný Petr Skalský.

„No, byl jsem tam jednou a bohatě mi to stačilo. Už kolik humbuku kolem toho bylo od samotného začátku. Kolik toho bylo naslibováno? Že je potřeba, že si na sebe vydělá a další řeči. A skutek utek. Teď do ní akorát pumpujeme prachy a ty pak chybí tam, kde jich je třeba. Zajímalo by mě, na kolik procent se vlastně využívá, jestli není jenom pro okrasu,“ zlobí se čtyřicetiletý podnikatel Jiří Rýznar.

Koncerty v hale: ano či ne?

Obrovský prostor, který se těžko zaplní a musí jej zvučit jen profesionál. Víceúčelová hala pojme na tři a půl tisíce lidí. Opavě však chybí prostor pro menší koncerty.

V roce 2007 byl představen projekt, jak by mohla vypadat dostavba a rekonstrukce víceúčelového sálu Na Rybníčku. Zpracoval jej architekt Ladislav Vlachynský z ateliéru Atelier 90, který zde uvádí: „V Opavě je zrekonstruované divadlo, velké kino a víceúčelová hala, naprosto nevhodná pro koncerty. Městu zoufale chybí prostor pro koncerty, plesy a kongresy s kapacitou 500 až 700 lidí.“

Oslovili jsme Tomáše Rostislava, majitele Agentury Art, který zde pořádal již několik koncertů. Ten potvrzuje, že Opava nutně potřebuje i menší prostory. „Každopádně Opava potřebuje víceúčelovou halu, ale i nový sál. Je totiž spousta zajímavých kapel a umělců, na které přijde 300 až 1 000 lidí, a na takovou kapacitu v Opavě rozhodně chybí vhodné kulturní zařízení.

V případě, že se chystá rekonstrukce Kulturního domu Na Rybníčku, tak pro to zvednu všech deset prstů,“ uvedl Tomáš. Nesouhlasí však s tvrzením, že víceúčelová hala není vhodná pro koncerty. „Dá se nazvučit nádherně, ale musí to dělat profík. Já jsem zde pořádal mnoho věcí a myslím, že například černošské gospely se díky firmě Worm music povedly.

Pokud někdo tvrdí, že halu nazvučit nelze – a to z mnoha různých důvodů, tak to jenom neumí,“ poznamenal Rostislav Tomáš, který však dodal, že kapacitu 3 500 lidí dokáže naplnit jen málokdo z české hudební scény.

„Kromě Karla Gotta se to podařilo jen Olympiku, kdy v rámci oslav výročí města Opavy bylo dotované vstupné, jinak za komerční vstupné se to zatím nepodařilo nikomu,“ dodal na závěr.

Halu chtěli hlavně basketbalisté

Do basketbalu vstoupilo v rámci vzniku akciové společnosti v roce 1999 město Opava, které tak prostřednictvím svých zastupitelů dalo zelenou dalšímu rozvoji tohoto sportu. Místní basketbalisté a obhájci českého titulu museli hrát v těsné tělocvičně Základní školy na Mařádkově ulici.

Období bylo provázeno rostoucím zájmem a podporou řady sponzorů, jejichž jména a loga se pak objevila v městské víceúčelové hale na Žižkově ulici. Základní kámen haly byl položen v červenci 2002 a kolaudace proběhla v září 2003. Generálním dodavatelem stavby byla opavská společnost Femont Opava, výroba a montáž ocelových hal a konstrukcí, investorem Basketbalový klub Opava.

Výstavba probíhala po peripetiích s jejím financováním podle harmonogramu. „Hala bude splňovat všechny parametry Mezinárodní basketbalové federace, takže není žádný problém, aby se u nás hrály reprezentační i pohárové zápasy na nejvyšší úrovni. I jako klub se můžeme ucházet třeba o účast v Poháru ULEB, jehož účastníky si federace z řady zájemců vybírá hlavně podle zázemí,“ řekl tehdy manažer opavských basketbalistů Dušan Štěnička.

Do haly se vejde až 3 500 diváků, ale její kapacita může být podle významu akce upravována výsuvnými tribunami.

Poznámka: Jak vznikl dluh?

Jak ale dluh ve výši několika milionů vznikl? Možná má někdo jinou teorii, ale tato se nám zdála velmi pravděpodobná. S iniciativou postavit v Opavě sportovní víceúčelovou halu přišla úzká skupina lidí, většinou podnikatelů okolo tehdejšího basketbalového klubu.

Té se podařilo přesvědčit o tom, že Opava halu potřebuje. Vznikl tak Basketbalový klub Opava, a.s. Opavským zastupitelům měl tuto vizi výstavby sportovní haly předložit dnešní náměstek primátora a tehdejší místopředseda dozorčí rady společnosti Pavel Mališ.

Ovšem podle našich informací v první verzi byla hala menší a bez některých dalších doplňků. Až později, a to zatím nikdo přesně neosvětlil, se hala nafoukla a přibyl i hotel. Podnikatelé tehdy údajně tvrdili, že se na stavbě budou prostřednictvím svých firem spolupodílet. Město proto požádalo o státní dotaci a upsalo se svým podílem jako jednou z podmínek pro její získání.

Pak přišla realizace, dokončení a zprovoznění haly. Jenže mělo dojít k tomu, že iniciátoři postupně od svých slibů upouštěli, společnost přešla pod hlavičku města Opavy jako akciová společnost, a město tak získalo nejen ji, ale také dluhy. O své pohledávky se totiž přihlásil zhotovitel stavby.

Není určitě bez zajímavosti, že už předtím mezi Basketbalovým klubem Opava, a.s., a různými subjekty, z nichž některé vlastnili lidé okolo vzniklé společnosti, putovaly velké toky peněz. Různé půjčky a další. Všechny však postupně společnost umořovala.

Například firma COME automaty, s. r.o., soukromá společnost současného ředitele Hala Opava, a.s., půjčila klubu peníze v řádu několika milionů a zčásti v tehdejších německých markách. Ty si ale nechala vrátit. To byla jedna z investic, kterou slíbili iniciátoři projektu? Své půjčky si pak nechali oni vyvolení vrátit, zatímco další už tolik nespěchaly.

Nevěříte? Stačí si otevřít Obchodní rejstřík a vše máte před sebou černé na bílém. Nutno připomenout, že zásluhou primátora Stanjury se povedlo původní zadlužení snížit přibližně na polovinu. A to teď konečně může, vlastně musí, město vyřešit.

(azu, jih, kus, ans, dat, noh)

5.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Řemeslné práce - Řemeslné práce Švadlena 18 000 Kč Švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech POMOCNÝ STRIHAČ/KA. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Tel.: 777 888 912, Nástup možný ihned. , Požadujeme manuální zručnost do funkce zaučíme., Směny od 6 do 14:30hod.. Pracoviště: Petr smolka - pracoviště, Horní, č.p. 621, 747 14 Ludgeřovice. Informace: Petr Smolka, +420 777 888 912. Vzdělávání a školství - Vzdělávání a školství Učitel základní školy 25 470 Kč Učitelé na 2. stupni základních škol UČITEL/-KA PRO 2. STUPEŇ ZŠ, APROBACE ČJ. Požadované vzdělání: vysokoškolské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25470 kč, mzda max. 33140 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: KO: Mgr. Natálie Jaššová, tel. 556 305 342, 604 691 731 v pracovní dny v době od 8-15 hod., e-mail: natalie.jassova@skolabudisov.cz, VŠ vzdělání s aprobací pro II. stupeň ZŠ, případně i I. stupeň ZŠ pro výuku ČJ a literatury, pracovní poměr na dobu určitou s možností prodloužení na dobu neurčitou.. Pracoviště: Základní škola budišov nad budišovkou, okres opava, příspěvková organizace, Halaškovo náměstí, č.p. 178, 747 87 Budišov nad Budišovkou. Informace: Natálie Jaššová, +420 604 691 731. Zdravotnictví - Zdravotnictví Zdravotní sestra 21 300 Kč Všeobecné sestry s osvědčením ZDRAVOTNÍ SESTRA. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 21300 kč, mzda max. 32070 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: KO: Dydowitzová Jana., tel.: 597 457 877, e-mail: recepce@vesalius.cz. Životopisy zasílejte na uvedenou e-mailovou adresu., Jedná se o poskytování základní ošetřovatelské péče prostřednictvím ošetřovatelského procesu, ranní směny 12 hod., nepravidelně víkendy, nástup možný ihned, pracoviště Opava.. Pracoviště: Vesalius spol. s r.o. - domov vesalius, Sušilova, č.p. 1751, 746 01 Opava 1. Informace: Jana Dydowitzová, +420 597 457 877. Výroba - Výroba Mechanici a opraváři osobních automobilů 20 000 Kč Mechanici a opraváři osobních automobilů AUTOMECHANIK OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ FORD. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 30000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: KO: Kelner Jaromír, e-mail: malyavelky@gmail.com, požadujeme vyučení v oboru Automechanik nebo autotronik, minimální praxe 1 rok.. Pracoviště: Malý a velký, spol. s r.o., Janská, č.p. 1660, 746 01 Opava 1. Informace: Jaromír Kelner, +420 602 722 640.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Svatohubertská pouť v Krnově na Cvilíně, říjen 2018.
22

Svatohubertská mše je plná mysliveckých tradic

Videosouhrn 20.–21. října 2018

Sražení policistky, hrad pod palbou: a sumec albín: prohlédněte si videa víkendu

Opava sahala po bodu, nakonec ji rozesmutnil Ďurica

Praha – Fotbalisté Opavy nezvládli na Dukle závěr zápasu. Minutu před koncem neuhlídali Ďuricu, který po rohovém kopu zařídil domácím tři body. Slezané se tentokrát neprezentovali dobrým výkonem, za celý zápas si pomalu nevytvořili žádnou velkou šanci.

Kvůli úniku plynu bylo v Opavě evakuováno 70 lidí

Čtyři minuty před šestnáctou hodinou byl v sobotu na operační středisko hasičů ohlášen únik plynu v křižovatce ulic Olomoucká a Krnovská.

Herečka Jana Bernášková: Cesta z Krnova do Prahy byla těžká a trvala dlouho

ROZHOVOR/ Je krásná a talentovaná. Její cesta k herectví nebyla jednoduchá, přesto to nevzdala a dnes je uznávanou úspěšnou herečkou. Jana Bernášková je důkazem toho, že sny se občas plní.

Vzorkovníky darovala muzeu v Karnole

Bývalí zaměstnanci Karnoly nabízí městu Krnovu historické dokumenty, aby sloužily jako exponáty v muzeu textilnictví. Například dezénové knihy z let 1909 až 1911 se našly v Rýmařově.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT