Život lidí ovládá podzimní „podivná doba“ a všichni se s ní musejí i pod možností získání covidu nějak vyrovnat. Není divu, že do psychiatrické ambulance míří zvýšené počty trudomyslných pacientů.

„V posledních týdnech jsem zaznamenal nárůst depresí, ale nevím, do jaké míry za ně může podzim a do jaké covid. Podzim je totiž pro řadu lidí i bez této letošní zdravotní hrozby značně depresivním obdobím, se kterým se musejí vyrovnávat,“ vysvětluje psychiatr Ivan Drábek.

Do opavských azylových domů pro muže i pro matky s dětmi covid zatím nepronikl.

„Naši klienti i personál jsou dosud zdraví a doufám, že to tak i zůstane. Noclehárny i denní centrum jsou v provozu čtyřiadvacet hodin denně. V obou zařízeních jsme zřídili karanténní prostory a město poskytlo i jeden karanténní byt, ale nic z toho jsme zatím využívat nemuseli,“ míní ředitel opavských azylových domů Armády spásy Gerhard Karhan.

Majitel opavské taneční školy Vítr a známý taneční mistr Mirek Spáčil žije v covidové době prakticky už od března. „Školy byly na jaře zavřené, a to znamenalo stopku i pro taneční kurzy. Otevřely se v červnu, kdy už bylo na jejich zahájení pozdě. V září jsem je rozjel a vzápětí opět zavřel. Jsem doma, vyřizuji si nezbytnou administrativu a čekám na další vývoj situace,“ konstatuje Mirek Spáčil.

Příslovečné „světlo na konci tunelu“ nevidí ani Antonín Planovský, majitel rybníka Jankův, který čeká výlov v sobotu 31. října. Tentokrát ho však nebudou z břehu sledovat davy zájemců o tuto atraktivní podívanou.

„Bude to smutnější, protože nám jejich přítomnost bude určitě chybět, ale nedá se nic dělat. Každopádně nebudeme vylovené ryby u rybníka ani prodávat, zájemci si je mohou s dodržováním všech vládních nařízení po výlovu koupit na sádce u hájenky,“ sděluje rybníkář Antonín Planovský.

Také běžní Opavané mívají s přízrakem covidu své problémy.

„Nechci panikařit, ale covid rozhodně nepovažuji za nějakou chřipečku. Zatím jsem se s ním, zaplať pánbůh, nesetkala a dělám všechno proto, aby to tak i zůstalo. Vycházím jen do práce a na nákupy, jinak sedím doma a po večírcích nechodívám. Jsem totiž taková ta typická zdravotní „rizikovka“, a proto zbytečně nic neriskuji. Nevadila by mi ani zpřísněná vládní nařízení a berou mně všichni čerti, když v trolejbusu nebo v obchodě vídám lidi s rouškami, umístěnými až pod nosy. Považuji to za vyloženě bezohledné chování vůči ostatním,“ říká Opavanka Eva Kolářová.